13.9. 1938 Začalo Sudetoněmecké povstání

Na podzim 1938 vypuklo v pohraničí protičeské povstání, iniciované henleinovci a složené z řady demonstrací a provokací. Nepokoje rozpoutal Hitlerův rozhlasový projev, který pronesl večer 12. září.

Československo Hitler obvinil z týrání a utiskování německé menšiny. Rozpoutalo se násilí vůči Čechům, židům a německým antifašistům v celém pohraničí. Ozbrojené povstání začalo hned na druhý den ráno po Hitlerově projevu.

Současně Hitler vydal rozkaz k ustavení ozbrojených jednotek Sudetendeutches Freikorps (Sudetoněmecký sbor dobrovolníků), tvořených radikálně naladěnými civilisty z pohraničí. Úkolem těchto úderných oddílů, známých také pod přezdívkou Ordneři, bylo pomocí ozbrojených útoků, sabotáží a diverzních akcí destabilizovat situaci v pohraničí.

Během několika týdnů provedla jejich komanda okolo 200 teroristických akcí, zavraždila přes 100 československých občanů a přibližně dva tisíce dalších unesla do nacistického Německa.

„V pohraničí tak v podstatě po dva týdny probíhala guerillová válka,“ upozorňuje Max von der Grün v knize Dva dopisy Pospischielovi: Román a skutečnost.

Částečně se podařilo potlačit první fázi povstání už 14. září 1938, a to zavedením stanného práva nasazením armády i posílením takzvané Stráže obrany státu. Nepokoje však pokračovaly dál. Ozbrojenými akcemi Sudetoněmeckého Freikorpsu, vedenými přes německo-českou hranici už od 18. září, začala další fáze protistátní činnosti SdP v zájmu hitlerovské politiky, vrcholící mnichovským diktátem. 22. září se pak nepokoje rozšířily do dalších částí Moravy a Slezska. Na sabotážích se tenkrát podílely i jednotky SS a SA.  

„K. H. Frank se stává zástupcem velitele Freikorpsu, kterým je, jak jinak, Henlein. Frank je ve svém živlu. Konečně má na hlavě ocelovou přilbu, je opásán důstojnickým řemenem s pouzdrem naditým armádní pistolí, na krku mu visí dalekohled. Je aktivní a iniciativní, po vojensku rázný. Na rozdíl od Henleina se vydává i do první linie bojů. Je například zachycen na fotografiích, kterak obhlíží pozice Freikorpsu a příslušníků SS na Chebsku,“ píše Emil Hruška v knize Pán protektorátu: K. H. Frank: Známý a neznámý.

Sudetská krize nakonec vyvrcholila 30. září 1938 podepsáním takzvané Mnichovské dohody, načež hned následující den začaly německé síly československé pohraničí obsazovat.

Zdroje: Emil Hruška, Pán protektorátu: K. H. Frank: Známý a neznámý, Max von der Grün, Dva dopisy Pospischielovi: Román a skutečnost, www.wikipedia.org