2.4 1355 Cesta Karla IV. do Říma

Slíbil, že se v Římě nezdrží déle než jeden den. Přesto byla korunovace Karla IV. římským císařem velkolepá. Před branami města se objevil 2. dubna 1355.

Karla IV. doprovázel do Říma početný průvod Anny Svídnické s arcibiskupem Arnoštem z Pardubic.  Sešli se v Pise, kam také dorazil kardinál Pierre de Colombiers, biskup v Ostii a Velletri, jenž měl provést císařskou korunovaci.

„Papež Inocenc VI. se totiž do Říma vypravit nehodlal a přijeti odmítli také dva další kardinálové, kteří měli být obřadu aktivně přítomni. Přesto se Karel rozhodl v cestě pokračovat, neboť chtěl ve Věčném městě oslavit nejdůležitější křesťanský svátek, a to Vzkříšení páně. Před branami Říma také skutečně stanul na Zelený čtvrtek 2. dubna 1355,“ popisují autoři knihy Karel IV. a jeho doba.

V Římě se ale nemohl Karel IV. zdržet déle než jeden den, kdy se měla odehrát korunovace. Slíbil to Klementovi VI. Český panovník si ale poradil. Do města totiž nejprve přijel jako poutník a navštívil čtyři římské baziliky. Oficiálně jako vladař projel branami města až o velikonoční neděli, která vycházela na 5. dubna. „Císařské pomazání přijal v bazilice svatého Petra. Po slavnostní cestě jásajícím Římem se na noc uchýlil opět mimo jeho obvod. Teprve od této chvíle se Karel tituloval jako Carolus Quartus,“ píše se ještě v knize Karel IV. a jeho doba.

Průvod, ve kterém jeli Karel IV. s císařovnou po korunovaci, byl opravdu velkolepý. Nad sebou měli baldachýn a byli oblečení v císařském rouchu. Projeli Římem až po Lateránský palác, kde byla připravený skvostná hostina. „Téhož dne pasoval císař Karel do půldruhého tisíce svých průvodců na rytířství a vydal více státních listin. Nocoval v klášteře svatého Vavřince,“ uvádí Jan Křtitel Votka v knize Císař Karel IV. – otec vlasti.

Druhý den navštívil nový římský císař blízké Tivoli známé pro svou nádhernou přírodní krásu. „A pak Karel IV. nastoupil své zpáteční tažení do Toskany. Jednu část vojska svého odeslal však hned na žádost legáta proti nepřátelům papežovým ve státě církevním. Dělali vše proto, aby panovníka ke zradě proti papežovi přemluvili. Císař Karel IV. se ale ku zradě nedal svésti,“ píše Jan Křtitel Votka.

Po návratu z Říma se Karel soustředil na prosazení českého a říšského právního zákoníku. Později ho nazval Maiestas Carolina. Šlechta ale byla proti a císař od jeho vydání ustoupil. Naopak prosadil sestavení a proklamování prvního říšského zákoníků pod názvem Zlatá bula Karla IV.

Zdroje: Kolektiv autorů: Karel IV. a jeho doba, Jan Křtitel Votka: Císař Karel IV. – otec vlasti, www.progetto.cz