Brno má zajímavou historii. Už před rokem 1914 bylo Brno (stejně jako Praha) více, či méně tak nějak německé a po roce 1939 bych řekl,, dost "německé, jako i Jihlava, Něm.Brod , Sudety a pod. (viz, mapy té doby). Takže, čistě hypoteticky, bylo Brno osvobozeno, anebo dobito? 
23.4. 1945 Začalo osvobozování Brna
Kategorie: Druhá světová válka , Kalendárium
Velká část Brna slavila osvobození už tři dny poté, co do města dorazila Rudá armáda. Stalo se tak 23. dubna 1945, kdy dal z pozorovatelny generálmajora Afonina na návrší nad Křepicemi rozkaz k definitivnímu útoku sám maršál Malinovskij.
Osvobození jižní Moravy a Brna a následné spojení s vojsky útočící na Ostravu a Moravskou bránu měla za cíl jedna ze dvou největších vojenských operací na našem území. Její brněnská část začala už 5. dubna 1945 urputnými boji o vytvoření předmostí na řece Moravě a postup severním směrem. Proti sobě se postavilo 250 tisíc sovětských a 70 tisíc rumunských vojáků jako součást 2. ukrajinského frontu. Němci měli k dispozici 250 tisíc vojáků ze skupiny armád Süd – 8. armády a divize 6. armády.
Šlo o takzvanou Bratislavsko-brněnskou operaci. Během její druhé etapy došlo k těžkým bojům v prostoru obcí Lanžhot, Pasohlávky, Ořechov a Křepice. „Postup komplikovala a dokonce zastavila rozvodněná řeka Morava i Dyje a urputně se bránící nepřítel. Němci záměrně vypouštěli vodu z Vranovské přehrady. Využívali i vybudované obranné linie, které muselo na čtyřicet tisíc našich občanů postavit,“ popisují tehdejší události Milan a Roman Plchovi v knize Tajemná místa nacismu.
K Brnu dorazila Rudá armáda 23. dubna, kdy dal z pozorovatelny generálmajora Afonina na návrší nad Křepicemi rozkaz k definitivnímu útoku sám Maršál Malinovskij a už o tři dny později slavila velká většina Brna osvobození. „Malinovskij pak následně vedl boje na Dálném východě. Obce na severu a severovýchodě od města zůstaly v moci německé armády až do 5. května 1945.
Během Bratislavsko-brněnské operace vstoupil Malinovskij jako velitel 2. ukrajinského frontu na území Moravy jen jednou. A to právě 23. dubna 1945, kdy se osobně účastnil zahájení rozhodujícího úderu na Brno.
Bilance válečných škod v Brně během 2. světové války je poměrně přesná. „Každý druhý dům ve městě byl zasažen a 1278 domů bylo zdemolováno zcela. Největší a nenahraditelné jsou však ztráty lidských životů. Při útocích zemřelo půl druhého tisíce lidí,“ shrnuje Internetová encyklopedie dějin města Brna.
Událost osvobození dodnes připomíná torzo památníku na vrchu Čertoraj u obce Křepice na Břeclavsku. Dodnes nebyl dokončený, přestože se začal stavět už v 80. letech. Dlouhodobě se uvažuje o jeho dostavbě s tím, že by na vrchu vzniklo malé muzeum a rozhledna.
Zdroje: Martin Plch, Roman Plch: Tajemná místa nacismu, www.encyklopedie.brna.cz, www.vhu.cz, www.sermiri.cz
Článek je zařazen v kategoriích:
Komentáře
Á, pan učitel.Máš pravdu. Je zajímavé, že někteří co mají potřebu reagovat na dané téma raději komentují pravopis, páč je dost pravděpodomný, že díky dnešnímu školství je ten dotyčný bezmozek, jenž dané téma nezná
Já to beru. Napsal jsem hypoteticky , tak i ta chyba není důkaz mé blbosti. No ale? Někdy jo.
OBI, jsem 50+ a ani ve škole jsem nebyl jednička, tak stejně, jako Albert Inčtajč, ha, ha. . Jo, a to jsem na PC a fony analfabet. Tak soráč 
Pepe, nedávno jsem měl tady na LP podobnou diskuzi, kde jsem byl označen za idiota v pravopisu českém, že mám v textu pár chyb. Ano, je to pravda ale více či méně píšu mobilem a, když ti mobil sám kontroluje psaní, tak jo. Jsou tací, že maj vyhulenou tlamu a pak se ukájej na podobných píčovin a ještě to dělají kolektivně jak za komunistů 
. Asi tak. Nemám zášť . To jen tak mimochodem.
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.