Poslední léta převládá mezi historiky názor že ne Stalingrad ale právě Kursk byl začátek konce.
Jinak souhlas s kolegou Tuco
4.7. 1943 Bitva v Kurském oblouku
Kategorie: Druhá světová válka , Kalendárium
Jeden z nejvýznamnějších střetů druhé světové války se odehrál v Kurském oblouku, přípravy započaly 4. července 1943. Jde o největší tankovou bitvu historie.
V létě 1943 zůstal po rychlém sovětském postupu během uvolňování Stalingradu, po němž následovaly německé protiútoky, velký sovětský výběžek do Němci držené oblasti v okolí Kurska. Němci shromáždili asi dvě třetiny veškerých svých obrněných sil a letectva na východní frontě pro klešťovitý úder ve snaze zničit všechny sovětské síly ve výběžku.
Útok v severním sektoru měla provádět 9. armáda Waltera Modela, zatímco Erich von Manstein velel útoku z jihu. Sovětští vůdci byli o ofenzivě plně informováni od špionážní sítě „Lucy“ ve Švýcarsku. „Žukov připravil hlubokou obranu s minovými poli, zákopy a protitankovými děly, posílenou soustředěnými tankovými formacemi. Z informací od německých zajatců se Sověti dozvěděli načasování útoků, a tak časně ráno 5. července zahájili bitvu ostřelováním shromážděných německých sil,“ píše R. G. Grant v knize Bitvy: 5000 let válčení.
Také sovětské letecké síly podnikly preventivní úder proti letištím Luftwaffe, což spustilo leteckou bitvu, do které se zapojily tisíce letadel. Při postupu na sovětská opevnění se německá armáda na severním rameni kleští pod palbou protitankových děl a letadel zastavila.
Po týdnu bylo toto rameno ofenzivy zlikvidováno. Na jihu se Hothova 4. tanková armáda vedla lépe, když prorážela cestu přes Prochorovku, třicet kilometrů uvnitř sovětského postavení. „Do boje byly vrženy sovětské zálohy, 5. gardová tanková armáda. Obě vojska se srazila 12. července.
Asi 800 sovětských tanků T-34 se hrnulo vpřed ku snaze přiblížit se k těžkým německým tankům Tiger a Panther a samohybným dělům Ferdinand, které se zase pokoušely zničit sovětské tanky palbou na velkou vzdálenost. „Právě tank Panther nasazený do boje během bitvy u Kurska opět zvýšil laťku. Měl totiž ještě silnější čelní pancíř a mohutnější kanon než T-34,“ uvádí Steven J. Zaloga v knize T–34–85 vs M26 Pershing.
Do konce dne Sověti ztratili asi 300 strojů, Němci necelých 100, avšak sovětská strana se těmito ztrátami mohla lépe vyrovnat. „Hitler zastavil ofenzivu a do 15. července se Sověti prodírali kupředu směrem na Charkov, přičemž za sebou ponechali bojiště doslova posté vyhořelými tanky a zuhelnatělými těly,“ uvádí ještě Grant.
Zdroje:
R. G. Grant, Bitvy: 5000 let válčení
Zaloga Steven J., T–34–85 vs M26 Pershing
www.unimelb.edu.au
Článek je zařazen v kategoriích:
Komentáře
jinak furt mě nejde do hlavy proč tady v kalendariu nějak vypadlo datum 22. června 1941
Zaloga je hlava. 75 u Panthera měla ovšem výrazně lepší parametry, než 76 téčka, proto Rusové téčka následně přezbrojili na 85 mm kanon. Bitva u Kurska byl zásadní zlom ve válce na východně a rozhodující bitva celého tažení a Hitler to tak i plánoval a tak to i dopadlo. Naštěstí obráceně, než si diletant Hitler představoval.
Jinak u Kurska by nebyl schopen se prosadit žádný nový německý tak, jelikož Němci zásadně podcenili odminování bojiště, z čehož se Rusové při Bagrationu velice poučili.
Tuco, co nechápeš na slově mohutný? 
. O čem mluví slečna, když řekne: Jé, ten je mohutný!". O průměru, nebo o délce?
Hodně soubojů se odehrávalo tak zvaným "taranem" jelikož tam byla taková koncentrace vozidel, že nebylo možné vystřelit z hlavní zbraně 
Samozřejmě, že na ráži tankového kanonu záleží, ale diskuse je čím měl mohutnější kanon oproti téčku, když ráže byla takřka stejná a to je právě tou délkou a tak to myslí i Zaloga. Právě délka u tankového kanonu optimalizuje jeho výkony a zvyšuje jeho úsťovou rychlost a proto při takřka stejném průměru jako u téčka měl 7,5cm KwK 42 L/70 Pantheru výrazně větší palebnou sílu na střední a větší vzdálenosti. Jinak souhlas, že bychom se museli podívat do originálu. Určitě tam nebude big, nebo large, ale nejspíš tam bude efficient.
Skutečný průběh bitvy byl dokonale utajen desítky let a obraz tehdejších událostí se vynořil až po odtajnění archivních materiálů uložených v Rusku a využití německých materiálů uložených v Německu a USA (kořistné dokumenty). Z toho, co bylo o boji napsáno do počátku tohoto století neplatí prakticky nic.
U Prochorovky nebyl ANI JEDINÝ Panther, ani jediný Ferdinand. Panthery byly přiděleny divizi Grossdeuschland a působily na jiném úseku jižní větve ofenzivy. Všechny Ferdinandy na větvi severní - nějakých 200 km od Prochorovky.
Pokud jde o Tigery, tak v předvečer bitvy byly k dispozici ČTYŘI. Do rána se podařilo patrně zprovoznit další tři.
Německá strana zaujala už předchozí den obranu - postup jednotek na křídlech zaostával a bylo třeba počkat (hrozily útoky do odkrytých boků).
Útok 5. gardové tankové armády gen. Rotmistrova neměl hybnost. Prostor je ve skutečnosti stísněný - na jedné straně ho ohraničovala řeka Psjol, na straně druhé železniční násep. Tanky narazily na "zapomenutý" protitankový příkop přetínající "tankové pole", masa techniky uvázla u úzkého průchodu a výsledkem byly obrovské ztráty tankových sborů 5.GTA.
Skutečný průběh boje je na hony vzdálený desítky let udržovaných legend založených na sugestivních vzpomínkách generála Rotmistrova. vyprávění. Rozhodně nešlo o žádný střetný boj dvou rozjetých "tankových lavin".
Všechno je jinak. Z toho, co bylo o boji u Prochorovky napsáno do počátku tohoto století , neplatí prakticky nic.
Bitva u Prochorovky se stala na desítky let předmětem propagandy a obraz tehdejších událostí se vynořil až po odtajnění archivních materiálů uložených v Rusku s využitím materiálů z Německa a USA (kořistné dokumenty).
Útok 5. gardové tankové armády gen. Rotmistrova neměl hybnost. Prostor je ve skutečnosti stísněný - na jedné straně ho ohraničovala řeka Psjol, na straně druhé železniční násep. Tanky narazily na "zapomenutý" protitankový příkop přetínající "tankové pole", masa techniky uvázla u úzkého průchodu a výsledkem byly obrovské ztráty tankových sborů 5.GTA a nevelké ztráty na straně německé.
Skutečný průběh boje je na hony vzdálený legendám založeným na sugestivních vzpomínkách generála Rotmistrova. Rozhodně nešlo o žádný střetný boj dvou rozjetých "tankových lavin", který známe z filmu Jurije Ozerova. II. Tankový sbor SS zaujal už předchozí den OBRANU důkladně vyztuženou dělostřelectvem – čekal až se na jeho úroveň dotáhnou sousední jednotky (opatření proti útokům do boků sboru).
V posledních zhruba patnácti letech vyšla celá řada výborných historických prací, které mají jedinou vadu: jsou v ruštině, němčině a angličtině. Do češtiny není přeložena, pokud vím, žádná.
P.S.: U Prochorovky nebyl ANI JEDINÝ Panther, ani jediný Ferdinand. Panthery byly přiděleny divizi Grossdeuschland a působily na jiném úseku jižní větve ofenzivy. Všechny Ferdinandy na větvi severní - nějakých 200 km od Prochorovky. Pokud jde o Tigery, tak v předvečer bitvy byly u Prochorovky k dispozici ČTYŘI. Do rána se podařilo patrně zprovoznit další tři.
Druhý pokus (omylem se mi tam zamíchal kus neupraveného textu):
Všechno je jinak. Z toho, co bylo o boji u Prochorovky napsáno do počátku tohoto století , neplatí prakticky nic.
Bitva u Prochorovky se stala na desítky let předmětem propagandy a obraz tehdejších událostí se vynořil až po odtajnění archivních materiálů uložených v Rusku s využitím materiálů z Německa a USA (kořistné dokumenty).
Útok 5. gardové tankové armády gen. Rotmistrova neměl hybnost. Prostor je ve skutečnosti stísněný - na jedné straně ho ohraničovala řeka Psjol, na straně druhé železniční násep. Tanky narazily na "zapomenutý" protitankový příkop přetínající "tankové pole", masa techniky uvázla u úzkého průchodu a výsledkem byly obrovské ztráty tankových sborů 5.GTA a nevelké ztráty na straně německé.
Skutečný průběh boje je na hony vzdálený legendám založeným na sugestivních vzpomínkách generála Rotmistrova. Rozhodně nešlo o žádný střetný boj dvou rozjetých "tankových lavin", který známe z filmu Jurije Ozerova. II. Tankový sbor SS zaujal už předchozí den OBRANU důkladně vyztuženou dělostřelectvem – čekal až se na jeho úroveň dotáhnou sousední jednotky (opatření proti útokům do boků sboru).
V posledních zhruba patnácti letech vyšla celá řada výborných historických prací, které mají jedinou vadu: jsou v ruštině, němčině a angličtině. Do češtiny není přeložena, pokud vím, žádná.
P.S.: U Prochorovky nebyl ANI JEDINÝ Panther, ani jediný Ferdinand. Panthery byly přiděleny divizi Grossdeuschland a působily na jiném úseku jižní větve ofenzivy. Všechny Ferdinandy na větvi severní - nějakých 200 km od Prochorovky. Pokud jde o Tigery, tak v předvečer bitvy byly u Prochorovky k dispozici ČTYŘI. Do rána se podařilo patrně zprovoznit další tři.
Tak, celá druhá světová je vzdálená na hony od filmů Jurije Ozerova .
Doporučuji pro zájemce o bitvu. Poměrně objektivní záležitost:
https://www.databazeknih.cz/knihy/citadela-bitva-u-kurska-26329
To Harryll
S doporučovanou knihou "Citadella: Bitva u Kurska" (Robin Cross) mám trochu problém.
Prochorovka je v ní popisovaná na základě vzpomínek Pavla Rotmistrova, tudíž ve stylu obvyklých legend. Autorovi se to dá ale těžko vyčítat. Psal ji několik let před zpřístupněním archivních materiálů.
Faktem je, že měl tehdy k dispozici denní hlášení o provozuschopné německé technice a v souvislosti s německými ztrátami udávanými sovětskou stranou vyslovoval oprávněné pochybnosti.
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.