6.12.1916 Masaryk odsouzen k trestu smrti

K trestu smrti za velezradu byli odsouzeni Kramář, Rašín i někteří další. Rok po nich i sám Masaryk, a to v nepřítomnosti. Amnestie se dočkal až v roce 1917.

Rakouská tajná policie o „Mafii“ (hlavní orgán českého domácího odboje během první světové války) věděla, ale nikdy se jí nepodařilo rozkrýt celou její síť a tak ji nadobro rozbít. Policie a vojenská zpravodajská služba se proto raději zaměřila na viditelné představitele českého politického života, o kterých předpokládala, že by mohli mít kontakty se zahraničím a především s Masarykem, proti němuž byl dlouho připravován proces jako proti uprchlému.

Dne 21. května 1915 byli v Praze zatčení Karel Kramář a předseda České obce sokolské Josef Schneiner. Následovala celá řada dalších spolupracovníků. V listopadu 1915 i Masarykova dcera Alice a manželka Beneše Hana, které byly interpretovány.

Sám Beneš se zachránil útěkem do Švýcarska. Na svobodě zůstal jen Přemysl Šámal, kterému se postupně podařilo částečně obnovit jednat zpravodajskou síť „Mafie“, ale také politické vedení odboje.

„Proces, který měl politicky demonstrovat neloajálnost českých politických vůdců, byl zahájen 6. prosince 1915 a konal se s vyloučením veřejnosti. Proces byl vlastně tajný, svým způsobem je to podivné, protože v tom případě mohl být těžko splněn politický záměr soudního jednání, totiž veřejné odhalení českých vlastizrádců,“ píše Jan Rychlík v knize 1918 Rozpad Rakouska-Uherska a vznik Československa.

I když dnes víme, že se Rašín a Kramář skutečně zapojili do odboje, v roce 1915 o tom obžaloba neměla žádné přímé důkazy a rakouské úřady – naštěstí pro Kramáře – nevěděla nic o jeho memorandu ruskému ministrovu zahraničních věcí o zřízení ruské říše z doby krátce před válkou. Obžaloba pak jako důkazy představila především Kramářovu a Rašínovu předválečnou politickou činnost.

K trestu smrti za velezradu byli nakonec odsouzeni Kramář, Rašín i někteří další. V jejich případě se však provedení rozsudku odkládalo a změněná situace po smrti císaře Františka Josefa v roce 1916 již nedovolila rozsudek vykonat. O rok později, kdy začal proces s Kramářem a spol., byl 6. prosince 1916 odsouzen ve Vídni v nepřítomnosti k trestu smrti i samotný Masaryk. A to za velezradu. Až v roce 1917 dostal amnestii.

Zdroje: Jan Rychlík, 1918 Rozpad Rakouska-Uherska a vznik Československa., Jaroslav Pánek a Oldřich Tůma, Dějiny českých zemí, www.wienerzeitung.at