6. 5. 1757 Bitva u Štěrbohol

Bitva u Štěrbohol byla druhým největším střetnutím sedmileté války. Utkalo se během ní pruské vojsko Fridricha II. s vojskem habsburské monarchie vedeným princem Karlem Lotrinským. Odehrála se 6. května 1757.

Obě strany šly do boje s přibližně vyrovnaným početním stavem. Ale rakouská armáda měla výhodnější pozice. Jejich ležení se rozkládalo mezi horou Vítkov, výšinami u Hrdlořez, Malešic, Olšan a Nuslí. Prusům se však podařilo zcela rozvrátit obranu a výrazně zvítězit. Průlom nastal, když pruští vojáci obklíčili rakouské pravé křídlo, pro které to znamenalo velké nebezpečí. Rakouské jezdectvo bylo totiž „promyšleně“ rozptýleno po celých Čechách. Celé křídlo se zhroutilo ve chvíli, když byl rakouský polní maršál Browne zasažený střelou z kanonu a zraněním podlehl. On jediný mohl situaci zachránit.

Prusové nakonec ztratily asi 14 tisíc mužů, zatímco Rakušané 8 tisíc a 4500 jich bylo zajalo. „Fridrich ztratil generálmajory Schöninga a Blankenseea i generála poručíka Hautcharmoye. Nejvíce ovšem truchlil pro svého velkého přítele a spojence – polního maršála Schwerina Kromě toho padli mnozí veteráni pěchoty a poprvé byly některé z jeho praporů v bitvě zcela zničeny,“ uvádí Simon Millar v knize Kolín 1757: první porážka Fridricha Velikého.

Tato krvavá bitva však zůstává ve stínu bitvy u Kolína, i když u Štěrbohol padl i zmiňovaný pruský generál Kurt Christoph von Schwerin. „Do roku 1945 jeho smrt i bitvu připomínaly dva památníky, které byly po druhé světové válce „vlastenci“ nesmyslně odstraněny. Při příležitosti 250. výročí bitvy vyrostl na místě Schwerinova památníku nový pomník.,“ píší Milan a Roman Plchovi v knize KAM za vojenskými památkami.  

V době bitvy u Štěrbohol byl na pochodu do Čech silný a dobře vyzbrojený sbor maršála Leopolda Dauna, který dokázal zformovat na Moravě v prostoru Olomouce. Původně se předpokládalo, že bude nasazen do bojů o Slezsko. Události si ale vynutily změnu plánů. Jelikož Daun už nestihl zasáhnout do bojů u Prahy, stáhl se ke Kolínu, aby připravil odvetní úder. 

K jeho jednotkám se připojovaly zbytky rozprášených vojsk, který byly na útoku od Štěrbohol odříznuty od Prahy. „Připojili se k němu i sasští vojáci, kteří zběhli do Čech z pruského žoldu,“ přibližuje tehdejší události Karel Richter v knize Třeba i železem a krví: Prusko-rakouské války 1740-1866.

Nejprve vyslal ke Kolínu generála Zietena s jeho husarskými pluky. Když se ukázalo, že svou silou na nepřítele nestačí, nařídil, aby se s nimi spojil pozorovací sbor vévody von Beverna. Sám odevzdal vrchní velení nad obléháním Prahy princi Heinrichovi, rozhodnut spěšně odjet ke Kolínu. U Kolína nakonec bylo raněno nebo zajato na pruské straně 13 398 vojáků a 396 důstojníků (to je 41 procent z celkového počtu), na rakouské 8 629 a 359 důstojníků. Oproti bitvě u Štěrbohol zvítězila u Kolína rakouská armáda.

Zdroje: Milan a Roman Plchovi: KAM za vojenskými památkami, Karel Richter: Třeba i železem a krví: Prusko-rakouské války 1740-1866, Simon Millar: Kolín 1757: první porážka Fridricha Velikého, https://epochalnisvet.cz/