Čtvrt tisíciletí staré „živé“ ruční granáty z vraku lodě objevili po 30 letech ve skladu

Kategorie: Válečné poklady

Celkem 24 ručních granátů z americké války o nezávislost leželo několik desítek let ve skladu konzervátorské dílny v americkém Richmondu. 238 let od posledního výstřelu války došlo k naplnění jejich osudu.

Granáty pocházely z britského vraku lodě „The Betsy“, postavené roku 1772 ve Whitehavenu. Loď byla určena pro přepravu uhlí během tzv. revoluční války (o nezávislost). V září roku 1781 generál Charles Cornwallis nařídil, aby byla potopena spolu s desítkami dalších britských lodí podél břehu řeky York při obléhání Yorktownu. Šlo o pokus zabránit francouzskému loďstvu ovládnout Chesapeake Bay a útoku na britské pozemní jednotky. Pokus se nezdařil a Corwallis byl donucen se 19. října 1781 vzdát. Byla to poslední velká bitva války o nezávislost.

Francouzům poté připadly všechny britské lodě včetně vraků. Zimu na přelomu roku 1781 až 1782 strávili záchranou toho, co se zachránit z potopených lodí dalo. Přesně o dvě staletí později byly vraky zkoumány archeology a zajištěny mnohé artefakty. Zhruba polovina obsahu lodi zůstala na svém místě. Přibližně 5 000 objektů bylo vyzvednuto, inventarizováno a uloženo.

Rozpočtové škrty v roce 1982 přerušily náročný proces dokumentace a konzervace námořních archeologických nálezů a tak materiál zůstal nepovšimnut ve skladu až donedávna. Tehdy navíc nebyly metody konzervace natolik sofistikované, jako je tomu nyní. Granáty pokryté korozí a obalené usazeninami proto nebyly rozpoznány jako granáty, ale v domnění, že jde o (olověné) střelivo do malého děla, byly umístěny do kartonových krabic a odloženy.

Loni na podzim byl získán grant od National Park Service pro další studium a zachování artefaktů z lodě Betsy. Hlavní důraz byl kladen na organické materiály - kůže, lana, dřevo - které rychle podléhají zkáze, jakmile jsou vyjmuty z vody. Odložené krabice s „dělovými koulemi“ proto nebyly hlavní prioritou a na své odhalení si musely počkat až do 28. listopadu 2018.

Když konzervátorka Kate Ridgwayová rozbalila první krabici a uvnitř našla kovové předměty jen o trochu větší, než golfové míčky, zarazila se: „Hned jsem věděla, že něco není v pořádku. Nebylo to dost těžké, aby tím bylo možné střílet z děla. A mělo to v sobě ty divné trhliny a v nich něco, co vypadalo jako krystaly“. Vzápětí ucítila pach střelného prachu…

Odnesla první podivnou kouli pod mikroskop a domněnky o krystalech uvnitř se potvrdily. Snažila se vygooglovat nějaké informace o zbraních z období revoluční války. Zjistila, že koule může být jádrem granátu, které zbylo poté, co jeho litinový obal dávno podlehl korozi. Po vložení vzorků do přístroje na identifikaci chemických prvků bylo jasno: Síra a draslík – složky střelného prachu. Zavolala policii...

Richmondští pyrotechnici posléze granát odpálili. Po dvou staletích pod vodou, třiceti letech „sušení“ ve skladu a celkově 240 let od konce války byl tento granát stále nebezpečný. Pyrotechnici měli výjezd ještě dvakrát, když se v dalších krabicích našlo ještě několik granátů. Konzervátoři si poté uvědomili, že musejí prohledat kompletní sklad. Celý prosinec byl proto věnován bezpečnostní prohlídce všech uložených krabic a přípravám laboratoře. Technici odstranili všechno, co by mohlo způsobit statický výboj. Stoly byly pokryty bavlněnou tkaninou. Byly přineseny extra zvlhčovače. Hořlavé chemikálie byly odneseny.

Všem ostatním zaměstnancům bylo řečeno, že zůstanou doma. Sousedé přes ulici byli obeznámeni se situací. Odborníci z FBI, ATF, pyrotechnici, krajská a státní policie s lékaři byli v pohotovosti: "Nechtěli jsme nikoho ohrozit, ale současně jsme nechtěli vyvolat paniku. Udělali jsme to, co co bylo dle zákona třeba,“ sděloval vedoucí konzervátorské dílny. Později bylo nalezeno ještě dalších 20 granátů, jeden z nich měl stále kovový obal. Všechny byly zneškodněny.

Po těchto zkušenostech vytvořili konzervátoři s pyrotechniky jakýsi souhrnný manuál co dělat v podobných případech a rozeslali ho dalším institucím. Dle jejich vyjádření může ležet v mnoha muzejních skladech spousta dosud nevybuchlé staré munice, která je maskována silnými vrstvami usazenin...

Video dílny s artefakty z Betsy


Granáty


takto vypadaly granáty původně, svrchní litinová část se vlivem koroze rozpadla a zůstalo olověné jádro se střelným prachem

Roman Němec

Zdroje: pilotonline.com, richmond.com, washingtonpost.com, navytimes.com, thehistoryblog.com

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Zajímavé, díky za čtení ;-)

Stačilo málo a mohlo tam být celkem "veselo". Naštěstí paní měla mozek a taky ho použila k dobru celého osazenstva v okolí. :-O Díky za článek. :-D

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na LovecPokladu.cz účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru