Říman

Kategorie: Co se jinam nevešlo

Před čtrnácti dny v sobotu ráno mi zavolal kamarád Mates. Kolega detektorář, pro mně především zasvěcovatel do tajů hledání starých pokladů a rádce při zacházení s detektorem. Mates je hledání nadmíru oddaný a to už dlouhých jedenáct let. To se o mě říct nedalo, teprve měsíc jsem vlastnil detektor a díky podzimním rozmarům počasí a práci mě „pěkně udělané pole“, jak říkává Mates, přivítalo teprve třikrát.

„Nazdar. Vstáváš už? Hele, koukal jsem na počasí a vypadá to zatím dobře, žádný déšť, tak vyrazíme hledat. Co ty na to?“

„Jo, proč ne. A v kolik?“

„V jedenáct jsem u tebe.“

„Dobře. Já tě budu čekat před barákem.“

„Super. Zatím čau.“

Nehýřil jsem moc nadšením a ne proto, že by mě zrovna probudil. Celý výlet jsem vnímal jako další zkoušku trpělivosti a snad příjemně strávený čas na čerstvém vzduchu. Abyste pochopili proč, museli byste poznat Matese. On měl jednu strašnou chybu – příliš mluvil a nezapomínal přitom mnohokrát zmínit, jak je v hledání skvělý a co už všechno našel a když budu dělat věci jako on, taky se dočkám parádních nálezů…jak tušíte, moje praxe po jeho boku ukázala pravý opak. Po hodinách prochozených na poli s přibitým pohledem do hlíny a za zvuků šumu s občasným tónem detekce kovu, pod nímž jsem větsinou vyhrabával samý bordel, jsem ztrácel svůj optimismum a důvěru k řečem svého kolegy. Nic na tom nezměnil ani nález dvou mincí z Rakouska-Uherska. Na jediné, co jsem se tedy těšil, byl čerstvý vzduch a klid, i když jsem netušil, jaké místo vybral tentokrát.

V jedenáct Mates skutečně dorazil. Nezdržovali jsme se. Do kufru jsem naložil detektor, vojenský rýč po otci a baťůžek, kde jsem měl snad všechno, co bych dneska na poli mohl potřebovat.

„Kam razíme?“

„Na vrch Hradisko.“

„Na Mušov?“

„A kam jinam? Ty seš do těch Římanů zapálený, tak pořádně prohledáme jejich tábor a kdo ví, co najdeme?“ usmál se jak Harpagon z Lakomce. „Jsem si o tom četl. Jednalo se o největší soustředění římských vojenských zařízení mezi Rýnem a Dunajem. Pojalo dvacet tisíc vojáků a ve válečném období až sto tisíc…tak doufám, že tam toho po sobě hodně nechali. Líbily by se mi římské mince, nejlíp zlatý nebo stříbrný denáry a taky spony a jehlice do vlasů, nebyla by vůbec k zahození ani přilba nebo část zbroje…“

Chuť na tenhle výlet mě rázem přešla. Matesovi bylo jedno, kde kope, hlavně když nález bude cenný a prodejný za velké peníze. Historická hodnota nálezu mu byla šumák. Já byl jeho pravý opak. Takové drancování archeologických lokalit jsem nesnášel a považuji to za barbarské a nemorální. Raději jsem se zdržel projevu svých vědomostí o lokalitě Mušov. Věděl jsem o ní snad všechno, co šlo, právě proto, že jsem zažraný do období antického Říma.

„Děláš si prdel? Vždyť je to archeologická lokalita.“

„Není, je to pole jako každé jiné! Joo, ta místa, která odhrnuli, ta jo..ale zbytek ne. Už se těším jak nám detektory budou krásně zpívat…“

Do konce cesty už pusu nezavřel, takže jsem si opět vyslechl tolikrát omílanou řeč o jeho začátcích a jeho nejcennějších nálezech, které už vám nepřijdou zajímavé jako spíš vychloubačné. Moc jsem ho neposlouchal, přesto neuvěříte, jak jsem byl štastný, když jsme dorazili na místo a já mohl konečně vypadnout z auta. Kdo nezná Mušov, najde ho na břehu vodní nádrže Nové Mlýny u aqualandu Moravia. Dvě pěkně udělaná pole rozděluje vinice a polní cesta, po níž jsme dojeli k remízkům na rozcestí mimo dohled lidí.

Římský vrch byl přímo přede mnou. Pojal mě zvláštní pocit. Stál jsem na místě, kde v druhé polovině 2.století stálo mohutné římské opevnění pro dvacet tisíc mužů, které připomínalo spíše město o velikosti nedalekého Mikulova – měli tu vše, ubytovny, nemocnici, lázně, dílny, přístav a hlavní velitelskou budovu. Archeologové doposud odkryli jen nepatrnou část z celého osídlení. Z myšlenek mě vytrhl Mates.

„Na co čekáš?“ z kufru si vyndal věci a začal se připravovat.

Já zůstal u svého názoru. „Na tohle pole s detektorem nejdu. To mi přijde jako vykrádání.“

„Blbost. Je to jen pole, co se ti může stát. Ale když nechceš tak nechoď, aspoň toho víc zbyde na mě.“ Úplně se těšil, skoro se třásl dychtivostí. V duchu jsem doufal a přál si, aby tam nic nenašel, nic cenného a brzy to zabalil a jeli jsme domů. Mates natěšeně nasadil sluchátka, zapnul detektor naladil a vkročil na pole. Byl jsem z jeho chování dost mrzutý a naštvaný. Vzal jsem si svoje věci a vyrazil k remízkům, které se táhly dokola a v podstatě byly samotnou hranicí, kam sahalo opevnění. Měl jsem tak aspoň na dohled Matese.

„Doháje! Zatracený baterky…“ Mates ze sebe shodil sluchátka. Nedalo mi to se nezeptat.

„Co je?“

„Nevím. Doma jsem do toho dal nový baterky a teď jsou mrtvý.“ z kapsy vytáhl náhradní. „Tak se ukažte.“ detektor zas běžel. Mates se vítězoslavně pousmál, nasadil sluchátka a vykročil, jenže jako by mu v tu chvíli někdo pod nohy strčil klacek a strčil do zad, tak nešikovně zakopl div neskončil tváří v hlíně. Vzduchem se proletělo pár ostrých nádávek, než zas pobral dechu na uklidněnou. Důrazně se ohlédl kol sebe…jaké však bylo překvapení, když nenašel nic odpovídajícího. „Tak sakra…“ mračil se bouřlivě „Něco tady být muselo…aaa…kašlu na to.“ Vrátil se k detekrotu stále takový rozčarovaný. Upřímně, shledával jsem sledování svého kolegy za momentálně zábavnější činnost, než samotné hledání. Nestávalo se, že by měl Mates na poli tak nešikovný den, a protože nepatřil mezi klidné povahy, dokázal dávat svoji nespokojenost důrazně a hlasitě najevo. Po pár krocích mu detík hlásí barvu. Sice ke mně nedolehl zvuk skrze sluchátka, podle kterého bych to poznal bezpečněji, za to mi neunikl pohled na jeho náhlou horlivost dostat nález na povrch země. Ke zvukům oznamující podřadné kovy, jako železo býval flegmatický a málo kdy se jimi obtěžoval zabývat. Ze zvědavosti jsem k němu vyrazil. Mates klečel na kolenou, v dlani hroudy hlíny, které jednu po druhé přisouval pod detektor dokud mu nezahvízdala.

„Podle Idéčka to je stříbro nebo zlato.“ Hlásil mi, zatím co natěšeně hroudu rozlamoval. Stejně jako on, i já si během těch pár vteřin dokázal představit římskou minci, přesku, sponu a přistihl se v napjatém očekávání…zašlý kovový knoflík s překříženými meči československé armády ani jeden z nás ovšem nečekal. „Je to možný?!“ nechápal Mates , skoro zavrčel a knoflík pro kontrolu strčil pod detektor…hlásil barvu. To jsem slyšel i já. „Já jsem z toho jelen. Normálně bych se vsadil. Knoflík strčil do kapsy, díru zahrabal „Uvidíme dál.“ pokračoval v hledání a já se přesunul k remízkům. Když jsem se kontrolně otočil, Mates zas klečel a hrabal se v zemi. Bál jsem se, co tentokrát najde , i když se mi zdálo, že mu ten správný kousek hlíny pořád uniká až z toho Mates začínal chytat amok. Trpělivost nebyla jeho silnou stránkou. Když už po několikáté strkal dlaně s hlínou pod detektor a nic, vrátil jsem se k němu.

„Co tentokrát?“

„Ale nemůžu to pořád najít. Tentokrát jsem si jistej, že hlásil barvu.“ znovu nabral hlínu do dlaní, načež se ve sluchátkách ozval tón pro drahý kov. Mates hlínu rozdělil do dvou dlaní a znovu zkusil. Tón se ozval nad hromádkou v jeho levici. Trochu odsypal do pravé dlaně a znovu vložil pod detektor. Opět levá dlaň se zdála být vítěznou. Rozdělení zopakoval ještě jednou, dokud mu v levici nezůstalo maličko hlíny, v níž by se skryl tak akortá maličký šroubeček. Když ji naposledy projel detektorem ozval se tón. Mates pečlivě prohledal každé zrno hlíny v dlani, ale nemohl najít nic, co by se zdálo být příčinou zvuku. „Chápeš to?“otázal se mě „V té hlíně nic není…tak proč mi to hlásí?“

„A nehlásí ti teď něco v rukávu? Knoflík nebo tak…“

„To je blbost. Nic takového na rukávu nemám.“ Pro jistotu si však rukáv vyhrnul. Detektor nezklamal, i tentokrát hlásil barvu. „Dej sem detektor.“ svůj odstrčil stranou a hlínu v dlani vyzkoušel pod mým. Nic. Ticho po pěšině, ani hláska se z detektoru nevydrala. „Máš ho zapnutej?“

„Mám.“

„Kurnik, tak co je??“ natáhl se ke svému, aby do sluchátek záhy pronikl tón. Hned na to vyzkoušel můj. Ticho. „Doprdele, tak jsem blbej já nebo ten detektor?“ nechápal a já popravdě taky. Podle mého v dlani opravdu neměl víc než hlínu. „Hele, zkus to místo projet ty.“ uhnul mi stranou, ale zbytečně. Nic se neozvalo. „To není možný! Nemáš to rozbitý nebo něco se zvukem?“ vytáhl nalezený knoflík a hodil mi jej pod detektor, okamžitě oznámil barvu.

Spokojeně jsem odpověděl „Nemám. Funguje jak má a tady prostě nic není. Tvůj detektor je mimo.“

„Blbost. Včera jsem s ním hledal a byl v pohodě. To bude něčím jiným.“

„To by mě zajímalo čím?“

„To kdybych věděl, tak tady nešaškuju…asi jsem si ho blbě naladi, nebo já nevím…“ detektorem najel nad zem a začal ladit, přestože tomu sám moc nevěřil. Vzhledem k tomu, že mé zkušenosti byly oproti jeho minimální, nijak jsem mu do toho nezasahoval a odporoučel se zpátky k remízkům. Jeho problémům s detektorem jsem nepřidával valný význam a vůbec si jimi nezatěžoval mysl. Pustil jsem se do vlastního hledání, ne zrovna s valnou nadějí na úspěch, co bych taky od remízků mohl očekávat, ale na pole jsem dál odmítal vstoupit, navíc se zvedal vítr a v dáli na horizontu se modravá obloha měnila v děsivou šeď. Poprvé jsem za to byl i rád, aspoň to Matese vyžene z pole dřív. Shlédl jsem k němu. V rukou držel sluchátka a zamračeně si prohlížel drát i konektor.

„Problém?“ překvapilo mě, kolik se mu děje potíží…jako by to bylo snad naschvál.

„Jo! Dneska je den debil! Zas mi detektor hlásil barvu a když jsem nad místem protáhl detík znovu, tak to ve sluchátkách začalo řvát, jak prase na porážce. To rvalo uši!“ držel se na uzdě, aby se sluchátkama nešvihl o zem, jak ho dnešní události začaly vytáčet. „A teď mi na nich nejde ztlumit zvuk.“ ztěžoval si „Tohle je snad naschvál, doháje!“ Ta slova měla něco do sebe. Od chvíle, co vstoupil na pole, se Matesovi všechno, s prominutím, že to tak řeknu, sralo. Buď to bylo několik náhod dohromady (kdo v náhody věří, já ne) nebo se mu samotná energie zdejšího místa snažila vysvětlit, co já dávno respektoval a především dodržoval. Těžko říct.

„Nezabalíme to?“ vypnul jsem detík, nemluvil ze mě strach, spíš respekt k tomuto místu

„Blbost.“ Vyrazil k autu vzdálenému sotva dvacet metrů „V kufru mám náhradní sluchátka. Nový a funkční!“

Co jsem mohl dělat, jen si povzdechnout. „Fajn,šel jsem si po svém a po očku sledoval kolegu, Byl jsem od něj dobrých patnáct dvacet metrů když Mates sahal po klice zadních dveří, když tu sebou škubl v hlubokém úleku…. „Do prdele co to bylo?!!“ těžce dýchal za vrávoravého kroku od auta.

„Co je? Co se stalo?!“ utíkal jsem k němu, když nevěřícně ukázal na sklo zadních dveří a pak se podíval na mě, jako by si mě přeměřoval. „Jsi v pohodě?“

„Ne to nejsem, Do prdele!!“ vytřeštěné oči a rychlý dech jen potvrzovaly jeho slova. „Já jsem v tom skle viděl...“ řekl, přitom se snažil pochopit, co

„Viděl co?“

„Římana s krvavou dýkou v napřažené ruce…koukal na mě skrze to okno, ale při tom musel stát za mnou…a tam…“ podíval se zmateně na mě „tam jsi ty.“

„To bych ho pak viděl taky.“

„Já si nedělám prdel!! ... Mohl jsem mít infarkt!!“

„Tak se přestaň rozčilovat, jinak ho vážně dostaneš.“ Rukou na rameni jsem se ho snažil uklidnit. „Z hluboka dýchej…“

„Prvně mě napadlo,že ta krev na dýce je tvoje a vyděsilo mě to k smrti.“ snažil se najít vysvětlení a já ho chápal.

„Nebyl jsi hned za mnou že ne? Nemohl jsem vidět tebe. Abys mě dobře viděl v okně, musel bych stát hned za tebou a to jsem nestál,byl jsem až dole u remízku. Vždyť to vidíš.“ Ukázal jsem na sklo.

„Tak co to doprdele bylo? Nějaká vidina?“

„Jestli jsi utahaný z práce tak možný to je...“

„Pěkná blbost, já toho Římana viděl, jako teď vidím tebe!“ snažil se pobrat dech „Na tomhle místě nebudu už ani vteřinu. Nejsem blázen.“ Vrhl se ke kufru, kam snad poprvé za svoji kariéru věci naházel na místo poskládal. Nebyl jsem vůbec proti a přiznám se vám, že mi z jeho chování šel mráz po zádech, protože si nedělal legraci ani v tom nejmenším. Důkazem toho - skoro si na poli zapomněl detektor, jak byl vystrašený. Hned sedal za volant a kdybych jej neupozornil, odjel by bez něj.

Za celou cestu promluvil jen dvakrát. Poprvé, když jsme opouštěli pole, zašeptal: „Sem už mě nikdo nedostane.“ A podruhé téměř ke konci cesty „Tohle nikdy nezapomenu.“. Na moje otázky – co přesně viděl - mlčel, skoro vypadal, že mě vůbec nevnímá. Před domem mi zastavil, ale z auta vůbec nevylezl, sotva pozdravil.

Nevím, koho přesně viděl v onom skle auta, ale věřím, že si nic z toho nevymyslel. Do teď o tom nechce mluvit a já se ho neptám. Názor jsem si udělal, konec konců u všeho dění jsem byl přítomen a náhody to rozhodně nebyly...  
 

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Nooo tak hodně zajimavej a strašidelnej příběh :-O
Jo na některých místech je fakt lepší nehledat.

Jo, dobře se to čte...... :-) a je to smyšlený?, výmysl? nebo tak napůl...?:-)

Peters1,tipni si :-)

jsi krááál :-D :-D :-D

Tipuju právě, že na půl.....Jakž takž pravda, až na toho římana s dýkou.. :)

A NENÍ TO UŽ TROCHU MOC? NEBO SPÍŠ UŽ TROCHU DRZOST?
Zveřejňovat historky z rabování archeolokality?????? :-O :-O :-O :-O
Je hezké že měl z toho "nepříjemný pocit", ale tvl ještě tady podrobně popisovat na detektorářském webu přesný návod jak jít rabovat, to by admin neměl vůbec tolerovat a už vůbec ne publikovat!!!!
Hnus fuj blít pánové

Myslím že by se mel autor článku nad sebou zamyslet...

Nejen že si hraje na důležitého ještě si tu drmoli bachorky jen proto aby poukazal na rabování....

Myslím ze by jsi se mohl prihlasit na web antidetectoring...

Opravdu hloupé !!! Akorát toto podporuje spolky a sdružení diky kterým se jednou hledání zakáže!!!

Možná kdyby si každý hleděl svého zbytečné nerypal a neklamal bylo by to možná lepší.

Plne souhlasim se Zdenalem007. Navic popis lokality, pekny navod pro rabovace. Dle meho by to chtelo vice opatrnosti nez se neco pusti na web.

CrazyCoin: ony existují nějaké spolky, kvůli kterým se zakáže hledání? Já znám akorát pár spolků, které se snaží dokázat, že detektoráři nejsou nepřátelé archeologie ale pomocníci v historii...
Což tento příspěvek totálně ničí úplně napadrť.

Když si tohle přečte jakýkoliv archeolog a řekne si "Jo o tomto oni se mezi sebou takto baví?" tak se postará, aby tento koníček byl absolutně mimo zákon rychleji než cokoliv jiného.

Jako jestli toto měla být provokace, tak podle mě je jen proti detektoringu celému... a je jedno, jestli je to římský tábor na Moravě nebo keltské oppidum v Čechách...

ŽÁDÁM ADMINISTRÁTORA A MAJITELE LP MARKA MLEJNSKÉHO #ELMARA , ABY SEM NAPSAL JEHO KOMENTÁŘ A STANOVISKO K TOMUTO PŘÍSPĚVKU.

Vážení přátelé asi se můj příspěvek minul účinkem a vyvolal ve vás přesný opak než jsem měl v úmyslu :-(.
Záměrem této povídky bylo právě aby si každý uvědomil že na archeo se nechodí.proto je tam to hledačský desatero a proto dopadl Mates tak jak dopadl.
Na Archeo-lokality nechodím a neuznávám to.Jinak se tady nepotřebuji obhajovat,kdo mě zná tak ví.

Chlape nikdo Tě neobviňuje, ale je to prostě bohužel psané jako "pozvánka na Mušov", ať chceš nebo ne... :-/ a takových Matesů zase jen přibude i s vidinou římana s dýkou, když je to tady každému jedno jestli se tu píše o hledání na konkrétních lokalitách... A jestli se tady mává rukou nad tím, že se archeolokality rabují takjakotak, je to alarmující...

To je celé z mého pohledu... :-/ Desatero je samozřejmě super

Kdo na Mušov nebo kamkoliv jinam na archeo bude chtít jít tak půjde a nepotřebuje si číst nějakou povídku. Zas nebuďte pánové naivní.

A není toto říct dost zoufalé?

Nevím co by mělo být na pravdě zoufalého.

... že je to bez mrknutí oka nudná pravda nad kterou se mávne rukou je zoufalé...

kdyby tam nebyla zmíněna konkrétní lokalita s kompletní historií a Matesovi na konci příběhu upadlo péro, napsal bych jako komentář pouze " :-D Dobré :D " Asi tak ;-)

musím se Míry zastat, kdo chce, najde...;-) a taky na tom nevidím nic zoufalého,.....Jelikož pánové tady moc dobře vědí, že každé kopnutí do země za účelem vyzvednutí artefaktu je porušení zákona...... Míro, zkopiruj si ten text, přepiš nazev lokality smyšleným nazvem a požádej o smazání. Upgrade verzi znovu publikuj.......;-)

Samozřejmě smyslem bylo určitě poukázat, že i mezi náma se najdou černý ovce, ale mohli jste mu to poslat do soukr. zprávy a požádat ho v tichosti o nápravu, a nedělat z toho takovej humbuk... ;-)

Peters1 ,díky za obhajobu :-). Ale tady je to asi zbytečné. Nic předělávat nechci,povídka mě napadla když jsem byl na Mušově na výletě s mladou a viděl jsem tam běhat dva blbouny s detektorama. ČERT VÍ KDO TO BYL......... ?

Tak , nikdo nevylučuje, že tu je mezi námi.... nebo že to třeba byl někdo v doprovodu archeologa, to také vyloučit nelze..:) ;-)

Tady je spíš zbytečné bavit se o tom, že rabování je fakt, se kterým se tu normálně žije. To je celé co mě irituje.
Jestli jste si všimli, tak na autora jsem nijak nezaútočil, jde pouze o obsah. A to, že pokud někdo z Lovce ještě Mušov neznal, tak teď to má i s historickou omáčkou.
Třeba mě jako blbouna tam někdo vidět mohl. Na záchranné prospekci pod dohledem archeologa kde nálezy šli rovnou k archeologovi. O to víc mě irituje popisovat tady (ikdyž třeba fiktivně) jak se jezdí "za aqualand". To mě příjde děsný.
Nic proto autorovi a nikdo se ho nemusí zastávat. Snad chápete i názor, co tu píšu já, neříkám že ho musíte sdílet..

TO zdenal007: naprosto přitažení za vlasy, tohle už uzavání nějakým honem na čarodějnice. Možná by jsme mohli zakázat veškerou archeologgicko-historickou literaturu. Vždyť popis všech těch lokalit je doslova návod na kam vyrazit hledat....... :,-(

Elmara: díky za odpověď. Když přehlídnu sarkazmus, tak tu literaturu tady máte. ( taky jsem si ji tu koupil ;-) ) ale na studium a ne na to "kam vyrazit".

Já myslím že hon na čarodejnice se děje úplně v jiných kruzích. A takové doočíbijící proklamování nějaké lokality jen zavádí k dalšímu "Burn!!! Burn!!!"...

Agente 007: Myslím si, že se úplně zbytečně rozčiluješ.... Nemusím se zastávat, ale taky můžu.... o:-)

Peters1: mír s Tebou

Me se tohle story taky nepaci. Nejak mi nesedí ten přístup. Kdyz jedu někam z někým kdo by chtěl jít placnu na hrad. Tak mu řeknu ze ma smůlu ze tam se nejede. Taky znám tyhle rabiaty co streli všechno co najdou a ze zásady s nima nechodim hledat a hradim se od nich kdyz me někdo spojuje s dotycnyma. ;-) tak priste pošli matese do riti a mas pokoj ;-)

Pánové nejsem žádný cenzor. A tady se prostě jedná o literární dílo. Knížky jsou od toho aby se četli a lidé co je píší je dělají pro fanoušky jak archeologie tak historie. Víc snad psát nemusím. ;-)

>> "Kdo nezná Mušov, najde ho na břehu vodní nádrže Nové Mlýny u aqualandu Moravia. Dvě pěkně udělaná pole rozděluje vinice a polní cesta, po níž jsme dojeli k remízkům na rozcestí mimo dohled lidí."

Toto nemá s žádným literárním žánrem co dočinění. A už vůbec ne na detektorářském webu.

Já furt nechápu, jak to může někomu připadat normální... nechápu....

Děkuji Márovi za pokus o vysvětlení,ale je to marné. Tvrdit tady,že kdo Mušov do teď neznal tak to má i se svíčkovou je hodně trapné. Zajímalo by mě kdo z jižní Moravy neví kde to je a čím je toto místo známé. V tom případě zakaž i ceduli co je na parkovišti u termálů. Toto je povídka ne příběh ze života.
A s těma dvěma blbama co tam chodily jsem i mluvil a snažil se jim vysvětlit,že tam nemají co dělat,ale ti se asi této konverzace nezúčastní........
Otravnykomar - já kolem sebe taky žádné rabovače nemám.
Neberte život až tak vážně

zdenal007 já nechápu tebe chováš se jak malé děcko kterému chtějí sebrat hračku.

ne, to opravdu nemá smysl

I když to vezmu jen jako fikci, literární dílo, stejně je to nevkusné. Nicméně to místo znám, má to své genius loci. Když se člověk postaví zády k tomu remízku a podívá se nahoru na kopec, s trochou fantazie tam je ten římský tábor vidět :) Procházel jsem si to tam, samozřejmě bez detektoru, dokonce jsem se bavil s archeology, kteří dělali na druhé straně kopce vykopávky a nechali mě nakouknout pod své ruce. Moc pěkný zážitek to byl. Jediný "úlovek" byla nádherná kudlanka nábožná, kterou jsem tam u cesty zahlédl 8-)
P.S. Pro ochránce hmyzu, zvířat a Greenpeace: kudlanka zůstala na místě a jestli neumřela, žije tam svůj poklidný vražedný život dodnes :-P

Zdenal007 je to povídka, do prdele povídka. Jak muzes tvrdit že to nic není. To že napsal přesnou lokalizaci - a co jako máme se tady z toho posr.. ehm.. ehm.. víš ty co, zakažme všechny knihy o historii, všechny dokumenty, vlastně zakažme i výuku dějepisu ve školách protože tam se o těchto věcech učí kde jsou. A ten kdo se opovazi zmínit něco o archelokalitach, tak bude veřejně pranyrovan. Nebud hlupák prosím tebe. Míra.now hezký příběh ;-)

Spagetta palec... ;-) 8-)

Mimo jiné, když každej druhej je tady znalec lokalit že běžnej laik ani neví...... tak mi to přijde takový..... "ubohý" takhle rejpat..... já sám mám okolo sebe kvanta archeolokalit o kterých vědí i laici...... a ani detektorář se tam bez archeo doprovodu neodváží....je to o morálce a o přístupu.....stejně tak by mohli pranýřovat Mr.Klarkona za to, že lidem radí opatrnost a popisuje kolik má co zápalek, protože nezodpovědnej neznalec a magor se pod jeho "učením" v tech věcech prostě může začít vrtat... ,) je to o úhlu pohledu..:)

Tak na rovinu, Zdenál byl hodně zvedlej, že ten ukazatel vede tam kam vede. Plně to chápu. Odkázal sem ho na administraci listu. Neboť se domníval, že na to tady mám nějakej vliv. Nemám. A zhruba ve stejným duchu jsme si povídali - jak tady charakteři píšou, že určo maj mezi sebou i na tom dajným jihu hardcore šmrdlaly, co pro nález zloměj bábě nohu. Aby se podíval kol sebe. Ne mezi svatý z jádra svý party, ale mezi mnohý. K oboru tah na komoru patří, ovšem, pořádek si dělaj lidi mezi sebou. Holt, chápu, že je těžký se zvednout od stolu, když víš, že to je jak to je. Taky s tím musim žít, a snažím se tomu vyhejbat. Tak Zdenál, kterýho velmi respektuju, musí sám povědět, jak to maj s nadměrně nálezově orientovanejma rychlošmrdlákama u něj v partě. Ne tady, kde ho kde kdo vytroluje, ale sobě. Podle mě to nebyla nedůležitá diskuse, přesto že se autor příspěvku snažil o polemickou nadsázku. Drž se Zdenále, a starý pankáčský peace&respect, voe! A klid. :-)

Servus Jiří, díky za Tvá slova... Už to nechci ani dál nijak rozebírat. Je to shnu do dvou vět.

Nechápu, proč se tady lidi vozej na mě, že jsem se ozval, že na detektorářským web někdo popíše přesnou lokalitu nějaké archologické lokality - památky s tím že o ní "stejně ví každý".
A nejde o římský vrch, ale i kdyby to byla Závist nebo Němčice, jde o podstatu věci - nedělat zbytečnou reklamu archeolokalitě na veřejném detektorářském webu, kde jako v každé jiné lokalitě jsou ti dobří a ti zlý.

Peace

oprava: ...v každé jiné komunitě ...

špagetta,peetrs1 - Borci díky.
Ke zbytku snad jen to,že po mě se tady vozí kvůli zveřejnění lokality a sám zveřejní hned dvě :-D :-D tak to mě pobavilo :-D :-D
Zdenal007 - Místo toho aby jsi se tady rozčiloval nad jednou povídkou věnuj čas užitečnějším věcem,třeba zkus odhalovat ty co nálezy prodávají a pokus se udělat něco s tím. Tam vidím problém daleko větší.
Toť vše.

ááááách jo... já nevím jestli píšu čínsky nebo co... já se nechci hádat... napsal jsem snad "a kdo neví kde je hradiště v Němčicích, musíte dojet na křižovatku 3km severně od Němčic, opak zahnout 2x doleva a za remízkem je pole, kde to je". Já fakt nemám nic proti Tobě, ani proti povídce, ale proč proboha psát detalně místo, to mi hlava nebere, to je celé... :,-( to je jasné asi každému (i mě, světe div se), jak se jmenují ty nejznámější archeologická lokality... Pardon, že mi to vadí no...

Už se k tomu nebudu jakkoliv vyjadřovat. Zbytečná ztráta času :-D

kéž by jsme se někdy potkali a řekli si do očí, že ani jeden z nás to nemyslí špatně... :-)

Ale čte se to dobře.....:D ta čínština... :-D :-D :-D :-D :-D

Potom já netoužím,mě stačí co jsem si přečetl tady

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru