Římský poklad z Como: 5 kg zlata včetně 1 000 zlatých mincí v mastkové nádobě na vaření

Kategorie: Mincovnictví - Numismatika , Nálezy nejenom s detektorem v západní Evropě

Poklad zlatých mincí z období konce Západořímské říše, který byl v roce 2018 objeven pod starým divadlem v italském Como, se ukázal být ještě významnější, než se na první pohled zdálo. Nejen co do počtu mincí a hmotnosti zlatého pokladu, ale také s ohledem na dobu jeho uložení.

Po vyzvednutí pokladu in situ začal proces jeho rozebrání v laboratorních podmínkách. Archeologové nejprve odebrali 27 mincí z vlád císařů Honoria (384 – 423), Valentiniana III. (425 – 455), Leona I. Thráckého (457 – 474) a jeho krátce žijícího spoluvládce císaře Libia Severa (461-465). Mezitím narazili na jeden zlatý ingot a dva neurčité předměty, přičemž očekávali, že v hustě naplněné amfoře najdou další. Mince proto odhadli na maximálně 300 v celé nádobě.

Avšak, když byl celý proces extrakce nyní dokončen; počet zlatých mincí se zastavil přesně na jednom tisíci. Zdá se, že mince byly kdysi záměrně spočítány, snad je uložil některý účetní, vládní správce nebo císařský zlatník. Naprostá většina mincí (639) byla ražena v Mediolanu (dnešní Milán), které bylo tehdy hlavním městem Západního císařství. Pocházejí z doiby mezi lety 395 a 472 n. l. a nesly vyobrazení osmi císařů a čtyř císařoven. Vzhledem k tomu, že konec Západořímské říše je tradičně datován k sesazení císaře Romula Augusta v roce 476 n. l. a že 744 mincí z pokladu bylo vyraženo po roce 455, jedná se o velmi vzácný poklad z posledních dvou dekád říše.

Soubor kromě mincí obsahuje výrobky nejkvalitnější zlatnické práce, např. tři velké zlaté pánské prsteny – z nich jeden osmihranný, jeden osazený obrovským granátem vynikající kvality a jeden s neobvykle složitou filigránovou technikou. Dále tři náušnice, slitek, zlatá cihla a tenké zlaté nitě. Slitek je legován stříbrem, původně byl rozřezán a následně slit z kousků užívaných k výrobě drahých předmětů.

Celkem je v pokladu 5 kg zlata, téměř nepředstavitelné bohatství v době, kdy imperiální ekonomické systémy skomíraly. Mastková amfora, do které byl poklad doslova napěchován, byla naopak skromným předmětem každodenní potřeby. Nese znaky užívání při vaření. Už Plinius odkazoval na varné nádoby vyrobené z mastku v oblasti Como. A vyrábějí se tam dodnes…

Roman Němec

Zdroje: ilgiorno.it, thehistoryblog.com,

Chcete také najít nějaký poklad? Prohlédněte si naše detektory kovu.

Video


Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Tolik nádhery najednou... to bych asi určitě nepřežila todle najít :-P

Hrál bych si s nima před spanim.

:-O :-O :-O

Hrnek jak má bejt! :-O 8-)

Super, :-O :-O :-O :-) :-)

Vlhký sen 8-)

To kopnout tak mě už nikdo nenahodí :-D....veliká paráda :-)

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru