Řopíky, aneb lehké opevnění u Vltavy

Letošní rok byl nadprůměrně suchý a došlo k markantnímu úbytku spodní i povrchové vody. Vody v potocích a řekách rychle ubývalo a z tohoto důvodu došlo k obrovskému poklesu hladiny v Orlické přehradě. Klesající hladina nám tak nechala nahlédnout do míst, jenž měli být lidskému oku již navždy skryté.

Jsem veliký milovník staré (ztracené) Vltavy a tak jsem postupně prozkoumal různá místa, která vlivem velkého sucha zůstala obnažena v celé své původní kráse.

Z jednoho takového průzkumu Vám přináším malou reportáž

Píše se rok 1938 a v předválečné Československé republice byli narychlo budovány lehké pevnostní linie, které měly zadržet  útočící německou armádu.

Za jednu z linií byl zvolen střední tok Vltavy, tzv. Vltavská linie. Budování lehkých pevností bylo svěřeno ředitelství opevňovacích prací (ŘOP) a v květnu 1938 byli započaty práce na opevnění. Betonáže samotných objektů byly zahájeny počátkem června.

Na levém břehu kolem Týna n. Vlt. bylo vyprojektováno 48 pevnůstek lehkého opevnění tzv.řopíků a do konce září toho roku bylo naplánováno dobetonování a ukončení celého úseku lehké pevnostní linie.

Celé plánování bohužel nabralo jiný spád

Uzavřením Mnichovské dohody (říjen 1938) a následná rezignace na obranu státu byla další výstavba obranných linií v celém Československu ukončena a zastaveny byli i dokončovací práce lehkých pevností u Týna nad Vltavou.
Po obsazení vlasti německou armádou bylo začátkem roku 1939 veškeré lehké opevnění (až na vyjímky) německou ženijní armádou výbušninami odstřeleno a postupně zahlazeno. Železné betonovací armatury byli německými okupanty odvezeny a použity ve válečném průmyslu.

A nyní se dostáváme k oněm vyjímkám

Ze všech zmíněných pevnůstek se na Vltavo-Týnsku zachovali pouze dvě. Jedna pevnůstka se dochovala v Pašovicích a druhá v Hladné, obě stojí nedaleko Týna n.Vlt.

Řopík č.139/37/A-180z v Pašovicích nebyl výbušninami zničen z důvodu bezprostřední blízkosti stavení rodiny Černých. Aby se však předešlo jeho použití, byl okamžitě zabetonován.

Stejný osud potkal řopík č.139/28/A-180z v Hladné. Nebylo možno jej odstřelit, neboť řopík stál v těsné blízkosti hostince U Růžičků. Řopík v Hladné je trochu jiný než v Pašovicích,pevnůstka je opatřena protizáplavovou šachtou. 200metrů po proudu od tohoto objektu se nachází zbytky po řopíku č.139/27/D2, který byl posledním vybetonovaným objektem. Za skálou je dochována ještě základová deska pro objekt č.139/26/A

V Hladné stojí za zmínku ještě zbytek pilířů mostu, který stojí na druhé straně řeky kousek od řopíku. Výstavba mostu byla započata v letech 1940-41 a most měl spojovat obce Albrechtice nad Vltavou a Doubravu.

Okupanti pokračování stavby zakázali, což se jim v roce 1945 vymstilo. Marně hledali při úprku most, který měl být dle map dokončený. K dostavbě mostu po válce nedošlo, neboť již nesplňoval novější požadavky na šířku.

To je vše, co zůstalo z celé Vltavo-týnské obranné linie ale i to trochu je pro nás nadšence historie velice zajímavé a cenné.

S pozdravem Roman

Použité zdroje:
mapa -  Ve stínu.cz
číslování řopíků - csopevnění.cz