A jak se tedy podle teorie dostal ten prsten do slovanské vrstvy?
já bych si i tipnul, že prostě ten starý prsten mohli náhodou objevit v tom 8. století, i bez detektoru 
12.11.1886 Langobardský zlatý prsten z Hrádku
Kategorie: Nálezy a záchranné výzkumy v ČR a SR , Kalendárium
Zahalený tajemstvím zůstává objev zlatého langobardského prstenu před 135 lety. Objevil ho archeolog a čáslavský rodák Kliment Čermák právě v Čáslavi. Nikdo doteď nedokáže vysvětlit, jak se šperk dostal do archeologické vrstvy z osmého století.
Jde o jediný takový šperk nalezený na území České republiky. Čermák ho našel na Hrádku v dnešním lesoparku Vodranty. Kde a za jakých okolností byl prsten vyroben, se odborníci nedokázali shodnout.
Stejně jako v dataci prstenu. Například podle archeologa Jaroslava Maliny jeho vznik spadá do čtvrtého až pátého století. Předpokládá také, že zřejmě vznikl v oblasti křížení východního a antického stylu. Svou teorii má také archeolog Petr Charvát. Tvrdí, že prsten pochází z Itálie nebo Porýní.
Hrádek v Čáslavi je v podstatě malá vyvýšenina, kterou najdeme poměrně blízko samotného centra města. Zdejší vyvýšenina byla centrem pravěkého osídlení dnešní Čáslavi. Před pěti lety tam otevřeli venkovní expozici přibližující návštěvníkům historii města a jeho okolí.
Nejstarší stopy na vyvýšenině a okolí zanechali pravěcí lovci. Archeologové tam objevili čepelové nástroje a dochovaly se i kosti mamuta, nosorožce, soba nebo hyeny. Jako první se na vyvýšenině a jejím okolí usídlili kolem roku 4000 před našim letopočtem zemědělci, kteří tam postavili dlouhé domy.
Hrádek se postupně stal centrem řemeslné výroby. Dokazují to nálezy strusky. Až v devátém stoleti v dotyčné lokalitě zdejší obyvatelé postavili hradiště. Bylo nejen správním, ale také církevním centrem. Archeologové objevili například nádobku s hlavou beránka, který toto dokazuje.
A právě v takzvané slovanské vrstvě objevil archeolog Čermák langobardský prsten. K jeho výrobě bylo použité zlato, co jeho cenu logicky zvyšuje.
O hradišti píše i Kosmas ve své slavné kronice. Podle ní bylo opevněné sídlo pojmenováno podle Slavníkovce Čáslava. Zda však Čáslav do slavníkovského panství, není jisté. Po zlomení moci Slavníkovců se sídliště stává centrem Čáslavské provincie, z níž se později vyvinul Čáslavský kraj.
Zdroje: www.cuni.cz, www.vcelacaslavska.eu, http://udalostionline.cz/
Článek je zařazen v kategoriích:
- Archiv článků > Archeologie a nálezy detektory > Nálezy a záchranné výzkumy v ČR a SR
- Archiv článků > Kalendárium
Komentáře
Prsten je to krásný to jo. Ale co proboha řeší? každý archeolog ví co znamená tzv. sekundární využití které tady máme už od pravěku. Už pazourky se sekundárně využívaly následujícíma kultůrama. To samé u bronzu, atd... A pokud nemají nálezové okolnosti které by jim řekly co to tam dělá, tak nemá cenu řešit. Buď je to sekundární využití předmětu které buď v té době použivaly k vlastní potřebě, anebo tyto předměty sloužily jako votivní. Těžko se asi dnes dozvíme zda to našel při obdělávání pole, anebo to byl dar - dědictví atd.... Je to prostě Taj! 
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.