17.2. 2016 Mince z třicetileté války

Krásný nález se podařil amatérskému archeologovi Martinu Skříčkovi na podzim 2015, média o něm informovala v únoru následujícího roku. Na kraji dřevohostického lesa objevil detektorem kovu třicet mincí z období třicetileté války.

Pro třicetiletého nálezce šlo o jeden z nejcennějších objevů, předtím již totiž našel například šavli z napoleonských válek. Zřejmě ji ztratil jeden z vojáků, protože v 19. století sloužil dřevohostický zámek jako vojenský lazaret.

Po nálezu mincí Skříček uvedl, že měl skutečně velké štěstí. „Mince byly totiž rozmístěny v okruhu asi tří metrů,“ prozradil Skříček, který spolupracuje s přerovským muzeem a je zapojený do projektu Preventivní archeologie Olomouckého kraje. Případná odměna za nález ho ani nezajímala.

Mince se nacházely asi dvacet centimetrů pod zemí na kraji dřevohostického lesa. Depot později zařadilo do své sbírky přerovské muzeum. Poklad obsahuje 19 dvanáctikrejcarů moravských stavů. Byly raženy v Brně a Olomouci v letech 1619 a 1620.

Skříček našel poklad detektorem kovu. Mezi nejzajímavější mince z depotu označili odborníci Arendschilling nizozemského města Campen s titulem Rudolfa II. či dvacetičtyřkrejcar Fridricha Falckého vyražený roku 1620 v Kutné Hoře.

Kurátor numizmatických sbírek Muzea Komenského Lubor Maloň potvrdil, že největší část depotu skutečně tvoří devatenáct stříbrných dvanáctikrejcarů moravské ražby z roku 1620. Upozornil také, že mince pocházejí z doby, kdy se do při ražbě přidávalo do stříbrných mincí stále více mědi. Sbírka mohla patřit vojákovi, který dostával žold nebo místnímu řemeslníkovi.

Poklad z Přerova

Do té doby byl známý hromadný nález mincí ze stejného období pouze z Přerova. Na začátku srpna 1923 během bourání domu našel stavební asistent Josef Bláha největší poklad zlatých a stříbrných mincí. Díky pracovníkům zdejšího muzea se podařilo zachovat tento depot obsahující 2390 mincí v celku, šlo o ražby z 16. a 17. století. Později byl poklad převeden do muzejní sbírky.

Poklad obsahuje ražby vládní a světských feudálů (1 855 kusů), ražby církevní (238 kusů) a ražby městské (297 kusů). „Složením dle druhu a hodnoty kovu se jedná o 26 kusů zlaté ražby, 115 kusů tolarů a jejich dílů, 156 kusů dlouhé mince a 2 093 kusů drobných stříbrných mincí,“ píší odborníci z Muzea Komenského v Přerově.

Pro odborníky je tento poklad zajímavý díky rozmanitosti mincí. Nejvíce zastoupeny jsou německé země (1 583 kusů) a Švýcarsko (405 kusů), třetí pak české země (224 kusů), následuje Rakousko, Polsko a Spojené provincie nizozemské. Dále jsou minimálně zastoupeny Uhry, Sedmihradsko či Osmanská říše.

Zdroje: www.muni.cz, https://prerovmuzeum.cz/, www.denik.cz, www.idnes.cz