19. 5. 2014 Kalendárium

19. 5. 2014 Unikátní pohřebiště ze středověku

Kategorie: Nálezy a záchranné výzkumy v ČR a SR , Kalendárium

Před sedmi lety objevili archeologové u kláštera Teplá na Karlovarsku unikátní pohřebiště ze středověku. Celkem odkryli dvě desítky hrobů. Mrtvé tam vrstvili na sebe, jde o takzvaný etážový způsob pohřbívání.

Pohřebiště pochází z třináctého století a archeologové byli z nálezu nadšení. Před vstupem do kostela odkryli tři desítky koster. Právě archeologové společně s historiky nechápali, proč si lidé komplikovali vstup do kostela. Před hlavní branou jim totiž kopali a otevírali hroby. 

Pohřbívalo se etážovým způsobem. „To znamená, že jedinci byli pohřbíváni v určitých úrovních nad sebou. A to kvůli úspoře místa,“ vysvětlila archeoložka Marie Dvořáková. 

Tento způsob pohřbívání zkomplikoval archeologům práci. Některé hlouběji uložené hroby se totiž překopávaly a docházelo k smíchání koster. Archeologové proto nemohli hned na místě určit, zda ostatky patří jednomu člověku nebo více lidem.

Hroby pochází z období, kdy klášter začal fungovat, tedy z konce dvanáctého a začátku třináctého století. Kolem roku 1300 se tam ale zřejmě už nepohřbívalo. Taková stará kostrová pohřebiště jsou skutečně vzácná. Potvrdil to i šéf Západočeského institutu pro ochranu a dokumentaci památek v Plzni Radek Široký. 

Hřbitovy kolem kostela totiž vznikaly i v mladším období. Objev hrobů u kláštera Teplá je srovnatelný s vykopávkami v areálu Chebského hradu z roku 1911. 

„Když najdeme neporušený hrob, je to pro nás velmi cenná informace. Například je možné zjistit, zda se jednalo o muže či ženu, případně jaké nemoci toho člověka sužovaly či zda měl nějaké zranění," uvedl další z odborníků specialistů Jan Šnobl.

Klášter v roce 1193 založil šlechtic Hroznata. V roce 1232 klášterní kostel slavnostně vysvětil pražský biskup. První mši byl přítomen i český král Václav I. Vzkvétající klášter byl v roce 1380 vylidněn morem a poté se v kraji od roku 1381 usídlovali němečtí kolonisté. Za husitských válek byl klášter uchráněn plenění a díky politice opata Zikmunda Hausmanna prožíval dobu rozkvětu.

Archeologický průzkum v klášteře probíhal v rámci rozsáhlé obnovy památky, do které Česká republika a Evropská unie investovali půl miliardy korun.

Zdroje: https://klastertepla.cz/, www.idnes.cz, www.ct24.cz, www.denik.cz

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Otázka k zamyšlení...
Archeologové nemaj rádi, když jim někdo kope na nalezištích. Zajímá archeology, co by si mysleli příbuzní nebožtíků o jejich výkopech? My se jich taky nemůžeme zeptat, ale co by si mysleli je jasné. Asi je to v pořádku, když o tom ti příbuzní už nevědí? Je pak tedy v pořádku kopat na archeolokalitách, když o tom archeologové nevědí?
A to je ještě nefér srovnání, protože ti příbuzní mají na rozhodování o svých nebožtících mnohem větší nárok, než archeologové o věcech pod zemí, které si jen přivlastňují.

Preventivně logika (ne každý ji studoval, tak ať se dopředu vyhneme nedorozumění) - ten post neříká, že něco z toho je v pořádku. Jenom navrhuje srovnání, že jestli je v pořádku jedno, pak je i druhý.

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru