22. 9. 2014 Keltská osada v Týnci nad Labem

Mince, kančí hlavu z vědra i prsten italského původu. Všechny tyto nálezy objevili archeologové na návrší v Týnci nad Labem, kde se nacházelo keltské hradiště. V minulosti se v dotčené oblasti zřejmě vyloďovaly lodě se zásilkami z oblasti Jantarové stezky.

Na návrší Kolo v Týnci nad Labem se nachází pozůstatky keltského hradiště. A to v místě jednoho z posledních výběžků Železných hor. Hradiště bylo opevněné a mělo oválný tvar o délce asi 700 metrů a rozloze devět hektarů. Mělo skutečně unikátní polohu nad skalnatou průrvou Labe.

Datuje se do pozdní doby halštatské a laténské, šlo o centrum keltského osídlení Kolínska. Průzkum tam ve třicátých letech 20. století provedl archeolog František Dvořák. Před sedmi lety pak Zdeněk Beneš z kolínského muzea. Narazili na odvodňovací lagunu, kde se skrývala řada nálezů. 

Uvnitř se nacházely mince i železné nálezy. Kromě toho archeologové narazili v Týnci nad Labem na pozůstatky středověkých domů. Podle archeologů to dokazuje, že už v době Keltů bylo Labe významnou vodní cestou spojující západ s východem.

Mezi nejcennější nálezy patří dvě zmiňované mince, a to stříbrný obolus, což je nejběžnější keltská mince. Na jedné straně má koníčka a na druhé straně obličej. Druhá byla zlatá osmina statéru. Podle Beneše jde o keltské ražby z keltského kmene Bójů. 

Nález dokazuje, že mince používali Keltové jako platidlo. „Nemáme tady sice doklady, že by na tomto místě mince razily, ale víme, že je poměrně masivně používali,“ poznamenal Beneš.

Další významné artefakty nalezli archeologové na hradišti také v následujících letech. Objevili velké množství luxusních i běžných předmětů. V roce 2016 se k nim pak přidala například kovová kančí hlava nebo více jak šedesát keltských mincí. Kančí hlava zdobila dřevěné vědro pravěkých osadníků. 

Hlava kance archeologům umožňuje lépe pochopit hradiště. Také další nálezy jako například zlomky importovaných bronzových nádob nebo prstenu italského původu, zlomy šperků z východního Přialpí a pak samozřejmě keltské i nominály galských Sekvanů nebo Ubiů naznačují na významnou kontrolní a obchodní funkci hradiště.

„Snad se zde vyloďovaly lodě se zásilkami z oblasti Jantarové stezky, křížily se zde cesty protínající Čechy ze západu na východ a z jihu na sever. Je možné, že se zde přivážené zboží kontrolovalo a platila se zde cla. Nevíme však, kdo toto místo ovládal, jaké měl postavení, jak vypadala jeho rezidence,“ přiznali archeologové.

Zdroje: www.cestyapamatky.cz, www.keltove.cz. www.cz24.cz