4.3.1386 Se stal polským králem Vladislav II. Jagello

Založil rod Jagellonců, který 55 let ovládal i český trůn. Litevského velkokníže Vladislav II. Jagello hodnotí historikové jako silného panovníka. Polským králem se stal 4. března 1386.

Zisk polského trůnu byl však podmíněn sňatkem s Hedvikou z Anjou. Svatba se konala v povzbudivé atmosféře 18. února. Všichni zúčastnění projevovali na sňatkem obrovskou radost, obecně panovalo velké veselí a hodovalo se ve velkém. Slavnost doprovázely rytířské turnaje a kratochvíle všeho druhu.

„Mladá královna Hedvika z Anjou korunovaná už před dvěma roky učinila na všechny přítomné mimořádný dojem svou poměrně vysokou a štíhlou postavou, světlými vlasy i překrásným šatem. Její postoj a chování nezapřely urozený původ, což všem připomínalo, že nejaktuálnější otázkou dané chvíle bude Jagellova korunovace,“ uvádí historik Radek Fukala ve své knize Velká válka s křižáky: Světla a stíny grunvaldského vítězství.

Po korunovaci 4. března v katedrále na krakovském Vavelu musel nový polský král Vladislav II. co nejdříve potvrdit šlechtě její stará práva a privilegia. Jakmile však vyprchala euforie z tohoto krásného dne, svatebního veselí, hostin a přepychu, přišla na řadu poslední fáze takzvaného krevského scénáře – učinit Litvu křesťanskou zemí. Byl to totiž poslední pohanský stát v Evropě. Litevci byli pohany a většina staroruského obyvatelstva pravoslavného vyznání. Jagello svým slibům dostál a na jaře 1386 zahájil rozsáhlou christianizaci rodné vlasti.

Zároveň je považován za zakladatele rodu Jagellonců, kteří českým zemím vládli v letech 1471 až 1526. Nejprve se trůnu ujal Vladislav II. Jagelonský, který se později stal také markrabětem moravským. Obecně bývá hodnocený jako jeden z nejslabějších českých panovníků, protože jeho vláda vedla k poměrně velkému úpadku královské moci. Pobýval především v uherském Budíně a do Čech zavítal pouze výjimečně. Stejně se choval také jeho nástupce Ludvík, který se dožil pouze dvaceti let. Utopil se v bažinách, když utíkal po prohnané bitvě u Moháče.

Oproti tomu odkaz polského krále a litevského velkoknížete Vladislava II. Jagello je hodnocený jako velmi silný. „Byl to zdrženlivý, přičinlivý, houževnatý a politicky protřelý vladař a vojevůdce. Představoval jednu z nejvýznamnějších panovnických osobností éry evropského středověku,“ tvrdí Fukala.

Zdroje:

Radek Fukala: Velká válka s křižáky: Světla a stíny grunvaldského vítězství
https://dzieje.pl/
Václav Melichar: Dějiny Polska