4. 3.1994 Sokolovský poklad šperků

Šperky mnohamilionové hodnoty z 19. a 20. století se našly v roce 1994 při stavebních úpravách dvora dnešního ředitelství Sokolovského muzea. Jeho součástí byly zlaté hodinky s řetízkem, brože s brilianty, náramky a čelenka.

Poklad byl nalezen, když se prováděly výkopy na dvoře myslivny a odkrývala se stará dlažba. 
Před dvěma lety ho muzeum vystavovalo v úplně nových prostorách. „Dávali jsme nový povrch a pod dlažbou byl nalezen balíček s touto krásou, kterou vidíte za mnou,“ řekl ředitel muzea Pavel Beran, když zahajoval výstavu. 

Fotogalerie šperků zde: Poklad- šperky

Muzeum poklad bedlivě střežilo a nechtělo prozradit, kde byly předtím šperky ukryté. Staly se součástí nové expozice ve sklepeních muzea. Předpokládalo se, že rekonstrukce vyjde na zhruba osmnáct milionů korun. 

„Sokolovský poklad by měl být hlídán tím nejlepším zabezpečením, které je na trhu a mnozí je znají například z filmů. Nyní se nachází na velmi dobře hlídaném místě,“ uvedl tehdejší ředitel muzea Michael Rund v roce 2018, když byly stavební práce v plném proudu.

Musely se například vybourat cihlové příčky, které se v historických prostorách vybudovaly v devadesátých letech minulého století, kdy tu měla vzniknout vinárna. Řešit se muselo i statické zajištění.

Sokolovský zlatý poklad patří mezi to nejlepší ze sbírek sokolovského muzea. Šperky jsou osázené snad všemi známými kameny. Podle odborníků je zřejmě ukryl někdo z bývalých obyvatel Sokolova během druhé světové války.  

Kolekce obsahuje 180 secesních vídeňských šperků z konce 19. a první poloviny 20. století zdobených brilianty, rubíny, smaragdy či safíry. Byly zabalené ve špinavé modré fólii a vlhká zemina je značně poškodila. Na jedněch hodinkách je vyobrazený erb rodiny Cappyů, kteří měli vztah k Nosticům. Šperky tak možná mohly patřit této rodině.

Nejzajímavější na kolekci je způsob montáží, protože jednotlivé díly – brože, čelenky se dají mezi sebou kombinovat a vytvářet další jiné tvary. Celé je to vymyšlené, že montáž se dá libovolně obměňovat,“ doplnil restaurátor Jan Freiburg, jehož ateliér provedl nutné restaurátorské práce, které trvaly čtyři roky.

Zdroje: www.denik.cz, www.regionzapad.cz, www.sberatel.info, www.idnes.cz