5. 4. 1914 Narodil se četař Arnošt Hrad

Odmítal mnichovskou dohodu a nechtěl opustit pevnost u polských hranic. Arnošt Hrad teprve jako čtyřiadvacetiletý mladík spáchal sebevraždu, ještě předtím napsal tři dopisy na rozloučenou. Narodil se 5. dubna 1914.

Četař Arnošt Hrad patřil mezi příslušníky IV. praporu hraničářského pluku 6, který během zářijové mobilizace v roce 1938 byl zařazený k podsádce pěchotního srubu K-S 14 „U cihelny“. Po podepsání mnichovské dohody se nesmířil s rozkazem opustit opevnění. Když se objekt na začátku října 1938 vyklízel, střelil se do srdce. Hned ho převezli do nemocnice v Červené Vodě. Ještě v ten den večer zemřel.

„Jeho pamětní deska se nachází ve vstupní části rekonstruovaného pěchotního srubu K-S 14. Vnitřní expozice představuje historii legií, vznik Československa, počátky válečné chirurgie, Finanční stráž s připomínkou padlých, četaře Arnošta Hrada a Josefa Mašína. V okolí se podařilo obnovit překážkový systém. Prohlídka probíhá s průvodcem a navštívit lze také blízký objekt lehkého opevnění vzor 37,“ píší Roman a Milan Plchovi v knize Tajemná místa nacismu.

Hrad před smrtí napsal tři dopisy. A to matce, veliteli a svým podřízením. Snažil se v nich vysvětlil, proč odmítl pevnost opustit a odkazoval na památku svého otce, který zemřel během první světové války, když sloužil na východní frontě.

Arnošt Hrad se narodil 5. dubna 1914 v pražských Bohnicích ve vlastenecké rodině jako nejmladší ze čtyř dětí. Učil se číšníkem, práce v hotelu ho ale moc nebavila. Dokonce ho obvinili z krádeže peněž, za což dostal podmíněný trest. Poté, co přišla ve třicátých letech hospodářská krize, nemohl sehnat žádnou práci. Odešel proto do severních Čech. Konkrétně do Teplic, kde už uvažoval o sebevraždě a psal dopisy na rozloučenou.

Tenkrát si ještě na život nesáhl, vrátil se do Prahy a narukoval do Litoměřic k tamnímu pěšímu pluku. Své působení bral opravdu vážně a chtěl docílit povýšení na důstojníka. Když se stal četařem, převeleli ho do Králíků na Pardubicku u polských hranic. A v roce 1938 byla najednou tato obec německá. Provokace mezi henleinovci a Stráží obrany státu tady byly velmi časté. Hrad společně s dalšími vojáky stavěl zátarasy, natahovai ostnaté dráty a připravoval se k boji.

Po mnichovské dohodě, ale k ničemu takovému nedošlo. Opevnění nebylo využito a krátce po zabrání Sudet dokonce Králíky, kde převažovalo německé obyvatelstvo, navštívil sám Adolf Hitler.

Zdroje: Roman a Milan Plchovi: Tajemná místa nacismu, www.vhu.cz, www.kraliky.eu, www.druhasvetova.com