Depot římských mincí

Bratři našli detektorem kovu u nizozemského Sint-Michielsgestel římské mince. Pochází z období vlády různých panovníků. Místo nálezu nyní prohledávají archeologové. Nálezci chtějí depot vystavit pro veřejnost. 

Nálezci jsou bratři Wim a Nico van Schaijk. Mince našli v místech, které už dříve pohledávali archeologové. „Něco podobného zažijete jen jednou v životě,“ prohlásil Nico van Schaijk. Depot obsahuje 107 mincí, z toho jsou čtyři denáry a zbytek převážně starověké římské mince nazývané jako sestercius.  Během římské republiky šlo o poměrně vzácné platidlo, které se používalo jen zřídka.

Část objevených mincí byla vyražená za období vlády římského císaře Vespasiana, který vládl od roku 69 až do jeho smrti. Jeho vláda se proslavila především daňovými reformami, díky kterým se obnovil pořádek a finanční stabilita říše. Ale také úspěšným tažením proti Židům a ambiciózními stavebními projekty jako například vzácné Koloseum. Další mince pak pochází z období vlády Marka Aurelia, který byl římským císařem mezi léty 161 až 180.

Takový rozptyl stáří mincí v jednom depotu není obvyklý.  Mince našli bratři už před rokem, informovali o tom ale až nyní. O dočasné utajení požádaly příslušné úřady, aby měli archeologové dostatek času na výzkum dotčené oblasti.

S detektory kovu vyráží bratři do terénu většinou spolu. „Našli jsme už dříve nějaké hrnce, mince i nástroje. Ale nic vzácného,“ shodují se.

Vzácné římské mince našli na zasněženém poli. „Už jsme šli k autu, když jsem si všiml díry v zemi. Nedalo mně to a vrátil jsem se. Detektor hned začal pípat. Vykopali jsme na začátku nejprve asi šedesát mincí. Byly slepené a připomínaly železnou kostku. Nedalo nám to, hrabali jsme dál a další mince přibývaly,“ zavzpomínal Nico van Schaijk.

Odborníci stále mince čistí. Až práci dokončit, chtějí bratři depot vystavit, aby si ho mohla prohlédnout veřejnost. U konce s pracemi zatím nejsou ani archeologové. Stále prohledávají pole, kde bratři našli mince.

Římských mincí a jiných artefaktů se na území dnešního Nizozemska našlo už hodně. Tuto oblast si totiž v roce 58 před naším letopočtem podmanil Julius Caesar. A byli to právě Římané, kteří tam postavili první města a založili provincii pod názvem Germania Inferior. Patřilo k ní území Nizozemska na západ a jih od Rýna. S místními obyvateli měli Římané dobré vztahy. Ovlivněni římskou kulturou byli i Frísové, kteří žili na severu Nizozemska.

Zdroj: www.nu.nl, www.tellerreport.com