Detektoristé objevili unikátní celistvý koňský postroj ze 6. st. př. n. l.

Kategorie: Nálezy a záchrané výzkumy v zahraničí

Nález koňského postroje

2500 let starý skýtský postroj našli polští detektoristé, kteří dlouhodobě spolupracují s místním památkovým úřadem. Díky jejich zkušenostem a znalostem zajistili místo pro archeology bez poškození nálezových okolností. Výsledkem je unikátní objev: První celistvý koňský postroj doby železné tohoto druhu objevený ve střední a východní Evropě.

Arkadiusz Kurij prohledával les nedaleko Toruně na společné klubové akci detektorového spolku WELES Historical and Exploration Group. Zpočátku bez úspěchu, ale po nějaké době se jeho detektor ozval velmi silným signálem. Tento druh signálu už znal, raději proto přivolal ostatní a společně začali kopat. Když našli první části bronzu, okamžitě výkop přerušili a kontaktovali Krajský památkový úřad (WUOZ) v Toruni.

Přivolaní archeologové po zahájení výkopových prací našli velice umně zdobený postroj vyrobený z mnoha různých částí se zdobnými prvky. Celkem bylo objeveno na 156 bronzových částí z bronzového plechu a drátu. Postroj je kompletní, chybí pouze část udidla, která u Skýtů bývala často dřevěná, takže se mohla postupem času rozložit. Spolu s postrojem byla ve výkopu nalezena také bronzová sekera kultury lužických popelnicových polí.

„Zachovalé artefakty naznačují, že čelní část postroje na hlavě koně musel být velice ornamentální, protože kromě hlavních fragmentů jsme našli řadu trubkovitých a prstencových částí z bronzového plechu a drátu,“ vysvětloval profesor Jacek Gackowski z Archeologického ústavu Univerzity Mikuláše Koperníka (UMK) v Toruni. „Je to první nález tohoto typu ve střední a východní Evropě,“ dodal.

Analýza organických zbytků nalezených na artefaktech naznačují, že postroj i sekera byli zabaleny do lopuchových listů a umístěny do kožené brašny. Vak byl poté úmyslně uložen v písčité půdě na kopci nedaleko břehu řeky Visly. Soubor celkem váží jeden kilogram, což bylo v době železné poměrně značné a ceněné množství kovu. Soubor mohl být předurčen k roztavení a opětovnému použití.

Design postroje je typický pro metalurgii skýtských kultur doby železné, které v té době z euroasijské stepi migrovaly na sever a západ směrem k územím lužické kultury. Přesunuly se do jižního Polska přes Moravskou bránu na území současné České republiky během pozdní doby bronzové a starší doby železné (7. – 6. století př. n. l.). Zajímavé je, že sekera je místního původu – náležela příslušníku lužické kultury. Jak se dostala do brašny s postrojem není známo, ale může naznačovat styk mezi skýtskými jezdci a místním obyvatelstvem.

Artefakty budou analyzovány a konzervovány multidisciplinárním týmem výzkumných pracovníků Archeologického ústavu Univerzity Mikuláše Koperníka v Toruni. Tým doufá, že bude schopen zpřesnit datum uložení postroje. Konzervace s analýzou mohou trvat déle než devět měsíců, následně by měl být nález vystaven v místním muzeu.

Roman Němec

Nález koňského postrje

Zdroje: scienceinpoland.pap.pl, thehistoryblog.com, polandin.com

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Zažili jsme to s Pilotem podstatně větší u jednoho opravdu velkého mohylníků, na kterém se dělal výzkum. Přesto, tohle je prostě paráda :-)

Hezké :-) tehdy se ten jezdec musel neskutečně blyštit, než ten bronz zezelenal ;-)

To Zepr
Krásné poznání , gratulace...

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na LovecPokladu.cz účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru