Díky detektoru kovů objevili nejcennější estonský nález všech dob

Archeologové ve spolupráci s detektoristy našli vzácný 1 700 let starý zlatý nákrčník a další šperky z doby římské. Podle odborníků jde o nejvzácnější objevený zlatý artefakt v Estonsku.

Nález učinil 8. září Jegor Klimov, který jakožto člen průzkumného týmu pod vedením archeoložky Mariky Mägi skenoval pole na starobylém obětním místě ostrova Saaremaa. Tým už se chystal z lokality odejít, když Klimovův Minelab Equinox 600 zaznamenal zvláštní signál. Po chvilce váhání se rozhodl Jegor kopat. Když v hlíně spatřil blyštivou část nějakého předmětu, okamžitě přivolal archeology a společně poté vykopali zlatý „smotaný“ nákrčník s jemným zdobením a zakončením ve tvaru hadí hlavy.

„Signál byl jaksi nezřetelný, nebyl jsem si jistý, zda kopat nebo ne. Ale protože znám svůj detektor už dobře, nakonec jsem se rozhodl a udělal správně. Je to jako vyhrát jackpot! Najít něco takového je prostě úžasné. A je to také skvělé pro estonskou historii, protože nic takového v Estonsku nebylo dříve nalezeno,“ sděloval místním médiím šťastný nálezce.

Šperk váží 175 gramů a pochází z období kolem 3. století. Před jeho rituálním uložením byl záměrně deformován, jak bylo tehdy zvykem. Dosud jich je známo jen 60, v Estonsku jde o první nález tohoto druhu vůbec. Podobné nákrčníky byly ve Skandinávii známkami vysokého postavení; čím složitější byl jejich design a konstrukce, tím významnější byl jejich nositel. Téměř všechny nákrčníky tohoto typu byly nalezeny v rašeliništích; žádný nebyl objeven v hrobech. Drtivá většina ze šedesáti dosud známých byla objevena ve Švédsku a Dánsku, jen několik ve Finsku a jeden v Polsku.

V Estonsku bylo objeveno jen velmi málo artefaktů z doby římské a zlaté předměty z jakéhokoli období jsou v estonské archeologii velmi vzácné. Tento nález je nejtěžším a nejcennějším zlatým artefaktem, jaký kdy byl v této zemi nalezen. Podle odborníků patřil někomu z nejvyšších kruhů elit. Archeoložka Marika Mägi takový šperk spojuje přímo s královskou rodinou. Objev podporuje hypotézu, že západní a severozápadní Estonsko mělo už v prvních stoletích po Kristu plný kulturní kontakt s národy ve Skandinávii, jakož i kmeny v dnešních pobaltských státech a Rusku.

Vedoucí průzkumného týmu Marika Mägi médiím sdělila, že zlato je v estonské archeologii vzácné, a tak obrovský zlatý předmět s tak jemnými detaily a ideologickým významem nebyl dosud nalezen, a proto je tento nález pravděpodobně nejcennějším estonským nálezem všech dob. „Tento nález je také významný z archeologického hlediska, protože představuje poněkud odlišný obrázek prvních několika století v Estonsku.“

Jak paní Marika přiznala, možná se jedná o zlatou tečku její archeologické kariéry: „Protože estonská věda je financována loterií a každých pět let jsou prostředky takto přidělovány, není vyloučeno, že na začátku nového roku už nebudu archeologem. Nikdo další to po mně nepřevezme.“ A dodala, že tento nález možná předznamenává nejvýznamnější archeologickou lokalitu v Estonsku, která si zaslouží podrobný výzkum.

Mezi dalšími předměty nalezenými na tomto obětním místě byly také luxusní stříbrné brože, některé byly pozlacené, dále skandinávské plakety se stříbrnými deskami, jantarové šperky, zpečené kousky stříbra, železné šipky, části zbraní opasků a další artefakty, které dokládají kulturní provázanost regionu s okolními zeměmi. Celkem bylo v obětišti nalezeno 70 předmětů a fragmentů z období kolem 3. století n.l.

Nejcennější estonský šperk byl předán do muzea Saaremaa, kde bude již brzy vystaven v nově chystané expozici.

Roman Němec

Zdroje: news.err.ee, aartehaal.postimees.ee, thehistoryblog.com