Patnáct let a 920 tisíc nalezených artefaktů

Za posledních patnáct let našli hledači s detektory kovu na území Velké Británie přes 920 tisíc artefaktů. Z toho 8500 jich bylo prohlášených za poklad. To znamená, že byly ze stříbrna nebo zlata. Nejslavnějším nálezem je anglosaský poklad nalezený v Norfolku. Obsahuje stříbrné mince a šperky z období 9AD. Třiadvacet haléřů pochází z období vlády krále Eduarda. „Je to velmi vzrušující nález. Mincí z období krále Eduarda nebylo nalezených mnoho,“ uvedl kurátor muzea NorwichTimPestell.

 
Vzácný je tento nález také proto, že o vládě Eduarda se toho ví velmi málo. Jednou z mála informací je způsob jeho usmrcení. Je to zaznamenané v anglosaské kronice. Vikingové krále zajali, přivázali ke stromu a stříleli po něm šípy, dokud naposledy nevydechl. Potom mu uťali hlavu, kterou hlídal vlk před všemi, kdo měli v úmyslu pohřbít ji s tělem.

Významným nálezem v roce 2013 je depot z Cheshire. Obsahuje římské mince a další předměty z druhého století. Jejich majitel je podle odborníků zahrabal kvůli bezpečnosti.
Dalším objevem je římská nádoba na olej, kterou našel hledač s detektorem kovu v Kentu. Zdobí ho postavy, které hrají na hudební nástroje. Nyní je umístěná v muzeu v Canterbury. „Ve Velké Británii se našly jen tři podobné kusy,“ řekl zdejší kurátor CraigBowen.

Velmi vzácný je i džbán, který našli tři kamarádi, kteří spolu chodí hledat s detektory kovu.  Pochází ze sedmnáctého století. Hledač StuartMcLeod s kamarádem byli hodně překvapení, nejprve si mysleli, že našli obyčejnou trubku.

Jedním z nejkurióznějších je nález 159 zlatých římských mincí, které objevil WesleyCarrington. Přitom byl hledat vůbec poprvé. Už po dvaceti minutách vykopal ze země pětapadesát zlatých solidů. A to poblíž St. Albans v Hertfordshire. Mince jsou 1600 let staré. Jsou na nich císaři z pozdní doby římské. Například Gratian nebo Honorius. Hledání s detektorem kovu si Carrington nastudoval na YouTube.