Pompejské drama okamžikem smrti odhaluje 2 000 let staré svědectví

V Pompejích byly objeveny kosterní pozůstatky člověka, jehož poloha je stejná jako v dramatickém okamžiku smrti. Tento člověk se marně pokoušel uprchnout sopečné erupci Vesuvu, když byl zasažen masivním kamenem, který ho doslova „přišpendlil“ k zemi...

Obětí byl asi 165 cm vysoký třicetiletý dospělý muž, který přežil první fáze erupce. Zřejmě se chtěl schovat pod střechou v malé uličce, ale stál tak nešťastně, že byl smrtelně zasažen jedním z velikých letících kamenů. Jeho tělo bylo nalezeno na rohu nedávno odhalených ulic „Balkonů a Stříbrné svatby“ vysoko nad původní úrovní terénu. V době události již byla ulice vyplněna silnou vrstvou vulkanických kamenů až do výšky prvního patra – zhruba 2,5 m nad úrovní ulice.

Jeho volba úkrytu nebyla dobrá; při druhé fázi erupce byl zasažen proudem pyroklastických sopečných plynů. Mrak plynu vytvořil z obrovského kamene letící projektil, který zasáhl muže do hrudi takovou silou, že ta byla okamžitě rozdrcena a hlava od zbytku těla oddělena. Lebka však dosud nebyla nalezena - archeologové se domnívají, že stále mohou existovat její drobné úlomky pod některým z kamenných kvádrů – snad někdejších částí dveřního ostění.

Jedná se o první nalezenou lidskou oběť vulkánu v kalamitní výkopové oblasti V. Pro archeology je objev velmi překvapivým, neboť v místě proběhl průzkum již v 19. a znovu počátkem 20. století. Odborníci zjistili na nohou nešťastníka četné léze, což svědčí o závažných infekcích kostí. Ty mohly činit chůzi velmi bolestivou a fyzicky náročnou. Vzhledem k jeho postižení proto nebyl schopen utíkat natolik rychle, aby sopečné erupci unikl. Jeho poloha na zádech nasvědčuje tomu, že v době zásahu stál k sopce čelem a pozoroval blížící se směs žhavé lávy, kamení a trosek, jež valila před sebou.

Ředitel archeologického výzkumu v Pompejích Massimo Osanna řekl: „Tento výjimečný objev nám analogicky připomíná kosterní pozůstatky, objevené Amedeem Maiurim v nedávno zkoumaném Smithově domě. I tenkrát se jednalo o pozůstatky kulhajícího jedince, jemuž v útěku pravděpodobně bránily motorické potíže a byl proto svými blízkými ponechán na místě.“

Za emocionálním dopadem těchto a podobných objevů se ukazují také možnosti srovnání z hlediska patologických změn a životního stylu, jakož i dynamiky útěku při erupci, ale především za pomoci stále sofistikovanějších a specifičtějších nástrojů s profesionalitou přítomných vědců v této oblasti přispívají ke stále přesnějšímu vhledu do někdejších událostí a stylu života v Pompejích, než byly roku 79 zničeny erupcí Vesuvu.

Video

Zdroje: mercurynews.com, thehistoryblog.com, news.artnet.com, thesun.co.uk, YouTube.com

Roman Němec