Spolupráce archeologů s detektoristy: Bezprecedentní raně středověká stříbrná figurka na slovanském

Archeologové z polské akademie věd za spolupráce s detektoristy spolku Pasja objevili během vykopávek na hradišti Chodlik v Lublinském vojvodství několik stovek středověkých fragmentů keramiky, mušlí, hrotů šípů a oštěpů a také unikátní stříbrnou sošku s postavou člověka, která nemá přinejmenším ve střední Evropě obdoby.
Slovanská pevnost Chodlik stála při dnešní stejnojmenné vesnici mezi 8. až 10. století. Byla obklopena ze tří stran vodou. Patřila k největším opevněným sídlištím té doby. Nedaleko bylo objeveno několik mohylových pohřebišť. V letech 2020 a 2021 byl na vybraných lokalitách proveden geofyzikální průzkum, který odhalil podzemní obdélníkové tvary někdejších staveb.

„Chtěli jsme zjistit, zda se v hradišti nacházely obytné budovy a ověřit naše znalosti o konečné fázi fungování lokality,“ řekl vedoucí průzkumu Dr. Łukasz Miechowicz z Archeologického a etnologického ústavu Polské akademie věd. V posledních dvou sezónách přitom archeologové našli několik stovek artefaktů včetně vojenských předmětů (hroty šípů a kopí), oděvních prvků a dekorací. Mezi jinými např. bronzovou kruhovou sponu a přívěsek ve tvaru půlměsíce - lunulu.
„Nejzajímavějším nálezem je však stříbrná antropomorfní figurka. Na výšku měří asi 5 cm. Postava má ruce sepnuté na prsou, snad v nich něco třímá. Vyobrazení obličeje je bohužel nezřetelné, ale prsty na nohou jsou jasně viditelné,“ vysvětloval Dr. Miechowicz. Figurka byla nalezena v hloubce přibližně 20 cm, na úrovni raně středověké kulturní vrstvy. Archeologům se dosud nepodařilo definovat účel tohoto unikátního předmětu. Žádnou podobnou sošku dosud nenašli, ani v publikacích z jiných archeologických nalezištích tohoto období.

Fragmenty keramických nádob pocházejí z 8. - 10. století, což potvrdilo dataci sídliště dle dřívější nálezů. Jejich velký počet podle Dr. Miechowicze značí, že lokalita byla velmi živá: „Tyto nálezy mohou být stopami vojenských akcí. Chodelská pánev je silně opevněný sídelní mikroregion – nacházejí se zde čtyři velmi blízké hrady, další opevnění v podobě vodních toků a nábřeží. Protínají se zde dvě důležité obchodní cesty. Bylo to určitě bohaté a vyhledávané místo,“ dodal vědec.
Letos našli archeologové na nábřeží v Chodliku také dva raně středověké denáry z počátku 11. století. Až dosud se vědci domnívali, že tvrz zanikla v 10. století: „Nové nálezy mincí dávají podnět k přezkumu chronologie hradiště a jeho možného posunu do století jedenáctého. Zde počítáme i s výsledky absolutního datování pomocí radiokarbonové metody,“ dodal Miechowicz. Až dosud se mělo za to, že pevnost v Chodliku zanikla po vzestupu Piastovců. Důvod jeho konce ale zůstává stále záhadou. Možná k tomu přispěla přírodní katastrofa, možná ozbrojená invaze...

Archeologické práce na Chodliku probíhají systematicky už 60 let. Dlouhodobý výzkum odhalil celou řadu významných památek, včetně největší v Evropě nalezené sýpky tohoto období. Pevnost byla silná, pravděpodobně byla nejdůležitějším centrem osídlení v regionu. Patří k nejstarším hradištím tohoto typu v historické oblasti Malopolska. Chodelská dolina byla jednou z nejvýznamnějších raně středověkých křižovatek. Protínaly se zde dálkové trasy ze severu k jihu a od východu k západu – z  Bugské pánve do Velkopolska, a také Vislova stezka.

Archeologové si pochvalují kooperaci se členy detektorového spolku Historické společnosti Pasja: „Spolupráce je pro nás fantastická, věřím, že společné iniciativy archeologů a detektoristů přinášejí jen výhody,“ hodnotil vedoucí vykopávek Dr. Łukasz Miechowicz. Aktuálně probíhající výzkumný projekt v Chodliku je možný díky terénní výzkumné stanici umístěné v budově bývalé základní školy. Vědci pořádají sbírku, která má umožnit obnovu staré budovy a její přizpůsobení potřebám muzea a místa pro popularizaci vědy.

Roman Němec

Zdroje: naukawpolsce.pap.pl, lublin112.ppl, archeologia.com.pl