Středověká pevnost vydala unikátní zlatý a stříbrný poklad za 14. století

Archeologický výkop v Bulharsku odhalil hliněný hrnec plný mincí, šperků a dalších cenností pod podlahou vypáleného luxusního středověkého domu v pevnosti Kaliakra. Podle odborníků se jedná o jeden z nejdůležitějších pokladů nalezených v Bulharsku v posledních letech…

Tým archeologů pod vedením ředitelky Národního historického muzea v Sofii Bonnie Petrunovové, objevil hrnec minulý týden – 17. srpna 2018 v pevnosti Kaliakra na stejnojmenném mysu při severním pobřeží Černého moře. Celý mys byl prohlášen za národní památku a je archeologicky chráněnou lokalitou. V oblasti probíhá už několik let trvající nepřetržitý výzkum, který je financován Ministerstvem kultury, obcí Kavarna a bulharským Národním historickým muzeem.

Nádoba byla vyjmuta kompletně i s okolním materiálem a přesunutu do muzea pro očištění a konzervaci v laboratorních podmínkách. Po následném opatrném odstranění zeminy, dokumentaci a vyjmutí předmětů z vnitřku hrnce v něm archeologové našli téměř tisícovku výborně zachovalých předmětů. Z toho bylo 873 stříbrných a 28 zlatých mincí, 11 kování s přezkami, 28 stříbrných a bronzových knoflíků, 11 zlatých náušnic, jeden zlatý prsten, jeden bronzový prsten a čtyři zlaté korálky s drahokamy.

Stříbrné mince přestavují bulharské a osmanské ražby, které tvoří téměř dvě třetiny. Z nich asi 60 % pochází z období vlády sultána Bayezida I. (vládl v letech 1389 – 1402). Některé jsou ještě starší, spadají do období panovníkova předchůdce Murada I. - zvaného „Vladař“ (1362 – 1389). Z bulharských mincí byla asi čtvrtina ražena za vlády Ivana Alexandra (1331 – 1371). Tyto mince jsou nezvykle malé, což je přímým důsledkem tehdejší hospodářské krize. Devět mincí bylo ražených v přístavním městě Vidinu carem Ivanem Stracimirem (1356 – 1396). Soubor dále obsahuje několik byzantských stříbrných mincí, včetně dvaceti velmi vzácných zlatých hyperpyronů.

Tyto byzantské mince byly jedněmi z posledních ražených před zánikem říše. Jsou tak tenké a křehké, že se daly jen velmi obtížně identifikovat. Odborníci v nich rozpoznali ražby Jana V. Palaiologa, dále jeho matky Anny Savojské (která byla vrchní regentkou mezi lety 1341 – 1347, protože Jan byl nezletilý), vzácné mince Jana VII. Palaiologa (vládl jen 5 měsíců v roce 1390), Andronika II Palaiologa (1282 – 1328) a jeho nástupce Andronika III Palaiologa (1328 – 1341). Soubor dále obsahoval 8 vysoce kvalitních benátských zlatých mincí; klasické cechyny, z nichž každý je z 24 karátového zlata a váží 3,5 gramu. Většinu nechali razit Marco Cornaro (1365 – 1368) a Andrea Dandolo (1343 – 1354).

Časová osa nalezených mincí a předmětů z hrnce se shoduje se obdobím požáru, který v domě vypukl koncem 14. století. Pro pevnost to byla velice neklidné doba. Oblast byla součástí autonomního knížectví Dobrudža v roztříštěné bulharské říši. Knížectví dosáhlo svého největšího vlivu za vlády Dobrotiči (1347 – 1389), který poskytl Kaliakře finance a propůjčil vlastní námořnictvo při spojeneckému tažení s Benátkami proti Janovu. Bojoval také proti osmanskému sultánu Muradu I. (1362 – 1389), který systematicky dobýval území dnešního Bulharska. Dobrotičův syn Ivanko po nastoupení na trůn v roce 1386 podepsal se sultánem mírové dohody, stejně jako s Janovem a přesídlil z Kaliakry do Varny. Změny však nevedly ke stabilitě a v roce 1388 byl Ivanko zabit v boji s osmanskými. Za vzniklého bezvládí na scénu vstoupil valašský kníže Mircea I., zv. Starý (1386 – 1418) a v oblasti vládl až do násilného převzetí moci Byzantskou říší v roce 1413.

Ke všem těmto politickým nestabilitám a konfliktům se přidaly ještě další invaze z tatarských zemí. Kronikář z konce 14. století zmiňuje průnik Tatarů do Varny v roce 1399. Je proto možné, že depot byl uložen některým z Tatarů. Všechno nasvědčuje tomu, že předměty v hrnci byly shromážděny různými lidmi při jediné akutní a kritické události, nikoliv nahromaděné jediným člověkem v průběhu času. Tataři působili v pevnosti ještě v roce 1401, když byli poraženi a vyhnáni. Jelikož dům s nalezeným pokladem patřil mezi nejhonosnější, je pravděpodobné, že poklad pod podlahu ukryl jeho obyvatel, než dům shořel.

Ve stejné budově byly v průběhu let 2014 až 2017 postupně nalezeny další vzácné artefakty. Např. fragmenty stříbrné kostelní knihovny, bílý nefritový opasek či 26 malých měděných mincí Bayezida I. Samotná budova byla kdysi postavena na troskách starších budov – celá pevnost byla po staletí opakovaně dobývána, bořena a rekonstruována. V blízkosti domu byly také objeveny hroby; v jednom z nich byly v roce 2014 nalezeny tři zlaté mince z 13. století. Letošní nález je v pořadí již třetím pokladem v této části pevnosti. Již dříve se našlo v jednom souboru 60 mincí, v jiném 80 mincí a zlaté náušnice s ornamenty.

Roman Němec

hrnec s pokladem - detail

Nádoba skrývala téměř tisíc perfektně zachovalých přemětů

jedna z 28 zlatých mincí

zadní strana

Pevnost Kaliakra- panorama

pevnost Kaliakra

Kaliakra

nákres pevnosti kaliakra

extrakce předmětů z nádoby

byzantská zlatá mince z pokladu - poč. 14. století

Bonnie Petrunovová

Zdroje: archaeologyinbulgaria.com, sofiaglobe.com, thehistoryblog.com, ancient-origins.net, liveleak.com, wikimedia.org