Jsou to šikulové, o tom nelze vůbec pochybovat. Chytré české hlavičky a zlaté ručičky, skvělá kombinace. A kdo umí, ten zkrátka umí ! Kdo neumí, ten čumí. 
Světový úspěch českých egyptologů: Objevili dosud neznámý chrám Ramesse II.
Kategorie: Nálezy a záchrané výzkumy v zahraničí
Odborníci Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se mohou pyšnit dalším prvenstvím. Jimi objevený unikátní chrám Ramesse II. ze 13. století před naším letopočtem představuje zatím jediný archeologicky doložený chrám tohoto panovníka v sakkárské a abúsírské nekropoli.
„Celý komplex má 32 x 51 metrů. Vstupovalo se do něj pylonem, tedy bránou z nepálených cihel. Za ní se nacházelo rozlehlé nádvoří. Z něj se mohlo pokračovat do kamenného dvora a dvou staveb, které sloužily jako sklady. Ale jedná se primárně o náboženskou stavbu," uvedl pro Český rozhlas vedoucí české expedice egyptolog Miroslav Bárta. Ve skladech se uchovávaly obětiny kultu a zároveň vybavení chrámu – např. keramika, různé kovové i kamenné nástroje, nádoby nebo látky…
Z vápencem dlážděného dvora se zdmi ze sušených cihel a kamennými sloupy bylo možné vstoupit přímo do vyvýšené svatyně, jež sestávala ze tří souběžných místností. Na pískem a kamením zasypané podlaze bylo nalezeno množství fragmentů s malovanými reliéfy. Ty pro odborníky představují velmi cenný zdroj informací, jež lze využít pro přesné datování stavby, jejího účelu a také rekonstrukci původní chrámové výzdoby.
Reliéfy tak prozradily archeologům jméno panovníka, který nechal chrám postavit a také komu jej zasvětil. Stavba vznikla mezi lety 1279 až 1213 z nařízení egyptského faraona Ramesse II., taktéž přezdívaného Veliký. Ten se mj. proslavil sepsáním první dochované mírové smlouvy mezi dvěma panovníky. Chrám věnoval kultu slunečních božstev Re, Amun a Nechbet.
Unikátní chrám překvapuje hned třemi zvláštnostmi: Jednak rozsahem stavby, který překvapil všechny odborníky, dále orientací, která se oproti tehdejším zvyklostem nedrží světových stran, ale zřejmě kopíruje původní procesní cestu, která k abúsírským pyramidám vedla z nilského údolí. A potom samotným místem stavby. Zjistilo se totiž, že komplex stojí přímo v místě, kde původně byly již tisíc let před stavbou chrámu hrobky vysoce postavených egyptských hodnostářů.
O Ramesse II. je obecně známo, že kromě častých vojenských výpadů v touze obnovit původní rozsah říše taktéž zakládal nové chrámy a jiné prostě přebíral, snaže se obnovit původní zvyky a náboženské tradice v tzv. „Nové říši“. Právě objevený chrám tyto aktivity potvrzuje.
Výzkumníci z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy dlouhodobě patří mezi světově uznávané odborníky. Jen za posledních několik let učinili řadu výjimečných objevů: Např. 4 500 let stará hrobka princezny Šert Nepti právě v Abúsíru, 2 300 let starý chrám z doby Merojského království, hrobka vysoce postaveného soudce a kněze Intiho z počátku šesté dynastie staroegyptské říše či jedno z největších severoafrických pravěkých pohřebišť lovců a sběračů. Podobných objevů mají ve své „sbírce“ celou řadu a do budoucna se jistě o další světově unikátní objevy ještě rozšíří…
Video: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/217411000101016/obsah/575296-novy-objev-ceskych-egyptologu
Zkoumaná oblast
Pohled na vstupní polygon
Pohled na chrám ze severu
Kartuše Ramesse II.
Roman Němec
cegu.ff.cuni.cz, archaeology.org, ahram.org.eg, news.com.au, Česká televize, thehistoryblog.com
Článek je zařazen v kategoriích:
Komentáře
Jo jde jim to rok od roku líp.
Jako malej jsem hltal články v tisku a knížky o Egyptu. Všude byla zmínka o našich odbornících. To mě dovedlo k zájmu o historii. Bohužel bolševik chtěl jinak. Z potomka rodu modré krve nemohl být archeolog. Ono tam toho bylo víc z let válečných a padesátých. Nicméně jsem u koníčka zůstal a skončil na uranových dolech. Před tuším dvěma roky jsem se dostal s televizním štábem do Egypta a měl to štěstí a stal se vip osobou. Setkal jsem se s polskými archeology kteří pracují v chrámu Hatšepsut. Projeli jsme co jsme mohli a můj průvodce byl Egypťan a ještě ke všemu archeolog. Viděl jsem věci nevídané a dotýkal se věcí, které jsou staré tisíce let. Česká stopa v poušti je neuvěřitelně uznávaná. Bohužel k našim jsme se nedostali je to hodně hluboko v poušti. V muzeu v Egyptě nám v rámci natáčení otevřeli místnosti kam se normálně nesmí. Měl jsem na dosah artefakty které měl v hrobce Tut. Tak familierně Egypťané říkají faraonu Tutenchamonovi. Z průvodce se stal kamarád a doufám že přístí rok mu budu moci ukázat krásy Čech. Na revanš mě zve do pouště. Ani nevíte jaké je to trápení které jsem zažíval při pohledu na množství zdobených střepů které jsou všudypřítomné. A nesmíte vyvézt ani střípek
waffen, nelitujte toho, že jste si nic nemohl přivézt. Je to jejich, vzniklo to to tam, vlastnili to jejich Faraóni, patří jim to jako dědicví a památka. Kéž bychom se u nás takto chovali k našim památkám. Měl jste neuvěřitelné štěstí v životě, dostat se tam kam má přítup jen málokdo. Moc Vám přeji abyste to mohl zažít alespoň ještě jednou. Přeji Vám hodně zdraví, štěstí v hledání i dalším životě.
Mildas tady si nevykame jsme na stejný diagnoze. Já se tam vrátim. Je tam krásně. A dostal jsem jeden suvenýr. Mám ho ještě u kamaráda. Taková hliněná mistička, měli to dělníci jako kahánky při práci ve tmě při stavbě na pohřebních síních. Ty tam už nikdo nechce ani na poličku. Je jich tam spousty vyházených z vykopávek. Nic bych jim tam nesebral bez dovolení. Vyzkoušel jsem i v manufaktuře vyrábět nádobku z alabastru. Dnes je to mazec a co teprv tenkrât. Byli to borci.
Díky za článek.
Waffen tobě tiše závidím. A kámoše od pyramid nezapomeň vzít do Mělníka na studnu a kostnici
...vaffen no paráda takový prožitek...měl jsem to štestí a byl jsem tam též je to krása projeli jsme téměř celý Egypt ale je to už dávno...jinak díky za super článek...čeští egyptologové v čele pana Bárty jsou machři...kovu zdar...ENKI
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.