Teorie chromování zbraní Terakotové armády je vyvrácena, konzervantem bylo něco jiného

Známá Terakotová armáda císaře Čchin Š’-chuang-ti (259 – 210 př.n.l.), kterou archeologové odkryli v 70. letech minulého století, je pozoruhodná mj. i tím, jak skvěle byly zachovány kovové části její výzbroje. Stopy chrómu nalezené na bronzových částech dosud vědci vysvětlovali tak, že tehdejší výrobci používali ranou formu chromování jako opatření proti oxidaci. A to i přesto, že tato technologie byla vynalezena až ve 20. století.

Desítky tisíc hrotů šípů a kopí, mečů, háků, spouští kuší a dalších bronzových částí složitých zbraní přežily ve skvělém stavu, i když se jejich dřevěné komponenty dávno rozpadly na prach. Mnohé jsou stále dokonale ostré a lesklé, nevykazují žádné známky koroze.

Nová studie publikovaná ve Scientific Reports dokládá, že zbytky chromu nalezené na čepelích zbraní byly původně součástí laku aplikovaném na dřevěné nebo bambusové části zbraní jako jsou úchytky, rukojeti, kuše, kopí a šípy – nikoli přímo na bronzové povrchy. Teprve po rozpadu organického materiálu kontaminovaly zbytky chrómu kovové části zbraní.

Co tedy udržovalo kovové součásti zbraní v tak skvělém stavu? Autoři studie si myslí, že odpověď je ve složení použitého bronzu a především půdních podmínkách. Bronzové slitiny s vyšším obsahem cínu jsou náchylné k tvorbě povrchových vrstev bohatých na cín, který zabraňuje korozi. Testování povrchu bronzových šípů lukostřelců z terakotové armády potvrdilo, že šípy s vyšším obsahem cínu jsou v lepším stavu oproti ostatním. Účinnost proti korozi se potvrdila také u těch bronzových materiálů, ve kterých byl přítomen arsen.

Nejvýznamnějším faktorem je však složení a povaha půdy. Terakotová armáda se nachází na jižním okraji čínské Loess Plateau, na ploše 640 000 km2 pokryté bahnitými usazeninami, které tvoří podstatnou část místní půdy. Modely pro oblast Lintong43 předpovídají hodnoty pH kolem 8 – 9, což bylo potvrzeno měřením půdních vzorků. Hodnoty pH byly v rozmezí 8,1 až 8,5.

„PH půdy je prvořadým činitelem při konzervaci kovu, protože je korelován s redoxním potenciálem, drenážními podmínkami, biologickou aktivitou a provzdušnením. Důležitý byl také nízký obsah organických látek a převážně velmi malé rozměry půdních částic. Mírná bazicita a nízký organický obsah spraše zabránily tvorbě kyselin, které by mohly napadnout integritu kovu. Malá velikost částic půdy nejspíše bránila provzdušňování a vlhkosti – nezbytné činitele pro korozi kovů,“ hovoří se v závěrečné části studie.

Výzkumný tým svá zjištění následně ověřoval v praxi umístěním bronzových žetonů do speciální komory, která simulovala urychlené podmínky stárnutí uloženého bronzu v místní půdě. Uložený bronz zůstal v nedotčeném stavu. Bronzy v organicky bohaté, mírně kyselé půdě s hodnotou pH 5,9 vykazovaly celkem rychlý nástup koroze.

Závěrem lze říci, že byla vyvrácena domněnka, že by výrobci zbraní císaře Čchina používali technologii chromování pro ochranu před korozí. Tvůrci studie nyní budou vyvíjet snahu na opravu starších informací v muzeích a literatuře. Další studie použití sloučenin bohatých na chrom při výrobě starých laků by měly být součástí budoucích výzkumů spolu s dalším studiem technologie ostrých a lesklých čepelí zbraní.

Roman Němec

nature.com, bbc.co.uk, thehistoryblog.com, nationalgeographic.com, foxnews.com,