Třetí vycházka s detektorem přinesla začínajícímu detektoristovi poklad ze 13. století

U starého vikinského města Haithabu na Jutském poloostrově ve Šlesvicko-Holštýnsku na severu Německa byl objeven poklad 800 let starých mincí a šperků. Soubor našel detektorista v zaškolení Nicki Andreas Steinmann na teprve třetím detektorovém výletu s jeho školícím instruktorem.

Protože Šlesvicko-Holštýnsko umožňuje samostatné používání detektoru kovů jen po proškolení a zvládnutí archeologické praxe v terénu a složení závěrečných zkoušek, mohl pan Steinmann jakožto začátečník do terénu pouze pod vedením instruktora – speciálně k tomu účelu proškoleného čestného detektoristy / mentora. Teprve poté může získat povolení Státního archeologického úřadu pro samostatnou detektorovou prospekci. Tento model funguje už řadu let ku spokojenosti archeologů i detektoristů.

Nicki Andreas se tedy vydal na svou třetí výpravu s mentorem Arjenem Spießwinkelem. Zamířili na místní pole nedaleko města. Nejprve zaznamenali silný signál a jakmile odkopali část zeminy, spatřili několik stříbrných mincí a záblesk zlata. Vzápětí ukončili výkop a přivolali státní archeology, kteří následně celý poklad odborně vyzvedli a zdokumentovali. Výzkum odhalil asi 30 stříbrných mincí, zlaté filigránové náušnice, dva pozlacené prsteny, jeden fragment prstenu a dvě fibuly. Soubor byl mírně narušen zemědělskou činností, přesto zůstala část mincí v původním kontextu. Byly také objeveny zbytky textilu, látkového váčku, ve kterém byl poklad původně uložen.

Mince jsou ražbami dánského krále Valdemara II. (1202 - 1241). Unikátní zlaté filigránové přívěskové náušnice jsou zdobené drahokamy ve stylu typickém pro byzantské zlatnictví z poč. 12. století. Dalším skvělým kouskem je zlacená fibula – napodobenina zlatého dináru z dynastie Almohadů (1147 – 1269) ve skandinávském stylu jakožto spona na roucho. Valdemarovy mince datují uložení pokladu do první poloviny 13. století.

Hedeby bylo ve vikinském období mezi 8. až 11. stoletím hlavním severoevropským obchodním uzlem a patřilo k největším vikinským městům vůbec. Vyrábělo, dováželo a prodávalo se v něm zboží všeho druhu, žili zde řemeslníci a zlatníci, kteří zhotovovali jemné šperky, nástroje a mnoho dalších užitných předmětů. V polovině 10. století ve městě sídlil biskup. Hedeby bylo na přelomu 10. a 11. století opakovaně vypleněno, naposledy v roce 1066 západními Slovany a poté již nebylo zřejmě nikdy obnoveno.

Vláda si detektoristů cení, jsou pro archeologii ve Šlesvicku-Holštýnsku důležití. Při jejich výpravách opakovaně náhodně narážejí na památky z minulosti. Během výcviku se učí, jak rozpoznat archeologické nálezy a jak správně místo zaměřit. Státní archeologický úřad již 100 let katalogizuje všechny hlášené nálezy a podporuje laiky v jejich vědeckém bádání. Naopak hledání s detektorem kovů a neoznámení archeologického nálezu bez povolení je považováno za trestný čin.

Roman Němec

Zdroje: schleswig-holstein.de, thehistoryblog.com

Imitace almohadského dináru přeměněná na fibulu

Mince ze 13. století datovaly uložení pokladu

náušnice

Poklad našel na jeho teprve třetí vycházce

druha strana imitace almohadského dináru přeměněná na fibulu