Tři příběhy začátečnického štěstí – aneb životní nálezy na prvních vycházkách

Že hledání je především o štěstí, je věc mezi lovci pokladů obecně známá. Následující tři krátké příběhy začínajících detektoristů, kterým se povedl vskutku kousek nadmíru výjimečný, snad v těchto tropických dnech příjemně osvěží a dodá motivaci...

Koupil si detektor, jel na dovolenou a vykopal 3 000 let starý poklad

V květnu 2005 trávil John Minns z Arbroath dovolenou se svým prvním detektorem kovů v blízkosti Berwick-upon-Tweed. Vyřídil si povolení pro hledání na pozemku místního zemědělce a vyrazil zkusit štěstí. Detektor měl sotva pár dní a chtěl si vlastně jen vyzkoušet, co a jak tento úžasný koníček obnáší. A hned napoprvé se mu podařil nález, jaký doslova bere dech...

John našel v neveliké hloubce soubor tři tisíce let starých artefaktů, mj. zlatý kroužek - sponu do vlasů, náramky, bronzovou sekeru a břitvu. Bronzová břitva byla dokonce první podobnou nalezenou v celé oblasti Northumberland. Po ohlášení nálezu a bližším průzkumu lokality bylo pod dohledem odborníků nalezeno další množství zbraní i šperků (celkem 6 zlatých vlasových spon, 6 bronzových seker, náramky a drobné šperky...).  Poklad byl později pojmenován jako „Collette Hoard“ po tehdy osmileté dceři Johna Minnse. Dnes je k vidění v muzeích Great North a Newcastle-upon-Tyne.

Allason-Jonesová, ředitelka archeologického muzea Newcastle University Lindsay, nález okomentovala: „Pokladů z pozdní doby bronzové, které obsahují takové množství artefaktů v tak dobrém stavu, jsou v severní části Anglie velice vzácné. Jde o mimořádně důležitý objev. Je obtížné dohledat, zda byl poklad míněn jako oběť božstvu, nebo zda šlo o depot, tedy záměrně uložený poklad s úmyslem se k němu později vrátit a vyzvednout“.

Pan Minns tehdy k nálezu jen suše řekl: "Vlastně jediným důvodem, proč jsem poklad našel, byl velmi pěkný signál kelímku od jogurtu s hliníkovým víčkem. Nicméně, poté, co jsem zklamán díru chtěl zasypat, ještě jednou jsem výkop detektorem zkontroloval. A tehdy jsem objevil tu první sekeru...“.

Zaparkoval, vystoupil a našel zlatý poklad doby železné

David Booth je amatérský detektorista, kterému se 29. září 2009 podařil neuvěřitelný kousek. Se svým detektorem, který patří mezi ty obyčejné ze základní řady a jejž tehdy vlastnil pouhých pět dní, vyjel coby absolutní nováček na svou první hledačskou výpravu. Vytipoval si lokalitu, získal povolení majitele pozemku a pln očekávání vyrazil na místo. Zaparkoval auto, vyndal z něj detektor a jen na zkoušku jej zapnul. Poprvé v životě byl s detektorem sám a těšil se na své první dobrodružství... Ovšem to, že nějakých sedm kroků od auta narazí na svůj první signál a z hloubky necelých 20 cm vykope čtyři nádherné, více než 2 000 let staré zlaté nákrčníky, to by jej ani ve snu nenapadlo!

Zcela konsternován nemohl dále hledat. Vzal nákrčníky domů, kde je omyl a po prostudování internetových zdrojů poslal email s fotografiemi a popisem místa nálezu odborníkům do Národního muzea Skotska v Edinburghu. Druhého dne ráno email otevřel dr. Fraser Hunter, aby následně (dle jeho vlastních slov) „málem spadl ze židle“. Během tří hodin již byl i s dalšími odborníky na místě, nález převzali a lokalitu důkladně zkoumali.

Zjistili, že v místě nálezu se dříve nacházela kruhová dřevěná stavba zřejmě náboženského významu. Ale žádné další artefakty na místě nalezeny nebyly. Mohlo jít tedy o záměrně uložený depot z obav před hrozícím nebezpečím, stejně jako rituální oběť. Nákrčníky byly zařazeny do období mezi 3. a 1. stoletím před naším letopočtem a svým zpracováním jsou umělecky skvěle vyvedené. Předměty byly později oceněny a následně vykoupeny Národním muzeem Skotska za 462 000 liber, což v je přepočtu asi 16 200 000 korun!

20 minut poté, co si koupil detektor kovů, vykopal římský poklad

Wesley Carrington je neuvěřitelný šťastlivec. V lesích poblíž St Albans v Hertfordshire našel v roce 2013 depot zlatých římských mincí z období vlád císařů Graciana a Honoria. Nikdy předtím detektor neměl, ani hledat nezkoušel. Tehdy jej ze zvědavosti pořídil v jednom místním obchodě za pouhých 135 liber (asi 5 200 Kč) a dvacet minut poté s ním našel poklad v hodnotě 100 000 liber, což je asi 3 850 000 korun!

Absolutní začátečník, který ku svému životnímu nálezu směřoval první kroky zcela náhodou do nejbližšího lesíka s detektorem za pět tisíc korun, si neuvědomoval hodnotu a význam nálezu. Prvních několik dní absolutně netušil, co s nálezem udělá a tak zašel do obchodu, ve kterém si detektor pořídil, požádat o radu. Tamní prodejce nevěřil vlastním očím. Wesleyho nasměroval na místní muzeum, které kontaktovalo archeology.

Tým, který místo následně prohledal, vyzvedl celkem 158 římských mincí. Odborníci se shodují, že nález dosahuje přinejmenším národního významu. Expert Julian Watters označil Carringtonův nález za velkolepý: „Předtím jsem viděl pouze čtyři zlaté římské mince z celkem 50 000 nálezů“.

Carrington vtipkoval, že nález více než 1 600 let starých zlatých mincí znamená vrchol jeho dosavadní hledačské kariéry. K životnímu nálezu řekl: „Nikdy předtím jsem s detektorem kovů nehledal. Jen jsem si říkal, že by to mohlo být zajímavé a že bych si to rád zkusil. Viděl jsem pár YouTube klipů, abych zjistil, jak se s detektorem pracuje. Tehdy po dvaceti minutách jsem měl první signál, byla to zlatá mince s římskou postavou. Věděl jsem, že jde o nejspíše zajímavou minci, ale neuvědomoval jsem si význam takového nálezu“. A pak lakonicky dodal: „Byl jsem přijat do místního hledačského klubu, ale od nálezu mincí bohužel dosud nemám štěstí“. No, co k tomu dodat?

Zdroje: nms.ac.uk, dailymail.co.uk, wikipedia, express.co.uk, thejournal.co.uk, news.bbc.co.uk, goodnewsnetwork.org, theguardian.com/uk, nms.ac.uk

Zdraví GM4PRO