Vikingské město s tisíci artefakty

Archeologové z Aarhuské univerzity prozkoumávají pozůstatky vikingského obchodního města Ribe. Nejstarší vrstvy osídlení jsou zachovány v poměrně dobrém stavu a očekává se, že pomohou vědcům pochopit, jak se obchodní sítě od počátku osmého století rozvíjely. Lodě do města přivážely materiály a zdejší řemeslníci z nich vyráběli šperky i hřebeny.

Podle všeho je Ribe nejstarším dánským městem. Leží na na jihozápadě Jutského poloostrova. Archeologové našli jeho nejstarší pozůstatky asi tři metry hluboko a objevili tisíce různých artefaktů: korálky, amulety, mince, hřebeny, psí exkrementy, kosti i runické nápisy. Nejvíce si cení hudebního nástroje takzvané lyry, kterou vykopali komplet s ladícími kolíky. „Obyvatelé Ribe se příliš nevěnovali zemědělství, byli to především řemeslníci, námořníci a obchodníci,“ přiblížili archeologové, kteří prozkoumávají pozůstatky nestaršího osídlení Ribe.

O existenci města Ribe věděli už několik let, ale výzkum je drahý a časově náročný. Proto se archeologové mohli dříve zaměřit jen na prohledávání malých lokalit. Až před dvěma lety na výzkum finančně přispěla nadace Carlsberg, a tak vědci zahájili větší a rozsáhlejší výzkum. Nadaci založili otec a syn Jacobsenovi, kteří milovali umění a vlastnili největší dánský pivovar Carlsberg, po kterém také nadaci pojmenovali.

Archeologové jsou nakonec spokojení, že začali s velkým bádáním v Ribe teprve nedávno. K výzkumu totiž mohli využít nejnovější metody jako 3D laserové skenování, DNA analýzu i chemické rozbory půdy. Uzavřeli také spolupráci s Centrem excelence pro rozvoj městských sítí, který je financován dánskou národní výzkumnou nadací a věnuje se rozvoji zmiňovaných metod.

Podle archeologů je na Ribe nejzajímavější, že ho postavili na opuštěném místě, odkud byla další města vzdálená až stovky kilometrů. To nebylo v období kolem osmého století obvyklé. Na Blízkém východě a ve Středomoří se města nacházela poblíž sebe, měla své chrámy, paláce, tržiště a opevnění. Přestože Ribe mělo nejbližší město vzdálené stovky kilometrů, archeologové jsou přesvědčení, že ho navštěvovali lidé zdaleka.

Ribe bylo ideálním výchozím bodem pro plavbu lodí. Kolem roku 700, kdy se město teprve rozvíjelo, byla také lodní doprava u Severního moře teprve v počátcích. Ribe proto sehrálo v rozvoji plavby zásadní roli, lodě totiž používali k obchodování se zbytkem Skandinávie. A proto Ribe pomohlo v tomto směru vytvořit obraz vikingské doby jak ji dobře známe. Velké posuny zaznamenala i samotná výroba. Například na hřebeny kromě jeleního paroží začali používat sobí, které ale museli dovážet z Norska. Vozit si museli také sklo k výrobě rozmanitých druhů korálků. Analýzou vědci zjistili, že suroviny pochází z Palestiny a Egypta.

Nejvíce se Ribe proslavilo v devátém století jako sídlo dánských králů. A najdeme tady i spojitost s českými zeměmi, protože král Waldemar II. si do Dánska přivezl přemyslovskou princeznu Dagmar.  Archeologové ještě nejsou s výzkumem zdaleka u konce. Navíc je čekají hodiny v laboratořích, kde analyzují nalezené artefakty. Očekávají, že nejzajímavější zjištění mají teprve před sebou.

Zdroj: www.archaeology.org, http://sciencenordic.com/, http://sciencenordic.com/