Význam a přínos detektorového hledání v Británii pohledem detektorového spolku

Kategorie: Nálezy a záchrané výzkumy v zahraničí

Před pár dny oslavil spolek nadšenců historie a hledání s detektory kovů 40 let od svého vzniku. Členové klubu Pembrokeshire Prospectors se mj. pyšní tím, že propagují tento stále oblíbenější koníček a současně probouzejí zájem veřejnosti o místní historii. Ty nejzajímavější nálezy členů končí v lokálních i národních muzeích.
Např. bývalý sekretář našel jedny z nejkvalitnějších mincí, které kdy byly nalezeny ve Walesu. Tzv. Tregwyntský poklad byl objeven v roce 1996, když tehdejší vlastník pozemku Tregwynt Mansion nechal kopat základy pro tenisový kurt. Při té příležitosti nabídl Royi Lewisovi, zda by si chtěl ve vykopané půdě zahledat.

„Nedával si žádné velké naděje“, vysvětloval současný předseda společnosti Jack Tree, „Ale po dvou až třech krocích našel pět slepených mincí, všechny z doby před občanskou válkou." V následujících dnech pan Lewis nalezl přes 500 mincí, které pocházejí z období vlády Jindřicha VIII.
"Již se neví, kdo přesně poklad zakopal, ale očividně to byl někdo, kdo buď šel do války nebo se bál napadení" řekl pan Tree. „V té době nebyly žádné banky, prostě jste někde vykopali díru a doufali, že se pro poklad později vrátíte. Byl to fantastický pocit, bylo to něco, o čem jiní lidé mohou jen snít".
Pokud to jen trochu jde, členové společnosti vrací své novodobé nálezy původním majitelům. Každý měsíc přijímá hned několik žádostí o nalezení snubních prstenů, osobních cenností, šperků nebo třeba klíčů. Asi nejzajímavějším vráceným předmětem byl identifikační náramek amerického vojáka. Našel ho pan Tree na zámku Picton nedaleko Haverfordwestu, který byl během druhé světové války terénním táborem pro spojenecké vojáky.

„Stříbrný náramek patřil Robertu Kneeskernovi. Na přední straně měl své identifikační číslo a na druhé straně „Love Shirley“. Myslel jsem, že by bylo hezké vrátit ho rodině, ale nikde jsem se k ní nemohl dostat. Dospěl jsem k závěru, že to byl nějaký válečný románek a rodina ani nechtěla vědět, kdo je Shirley", vyprávěl pan Tree.

Obrázek náramku později umístil na internet a dlouho se nic nedělo. Asi po deseti letech se ozvala jedna rodina z Oregonu, která vlastní totožný náramek s tím, jaký našel pan Tree a který nesl Robertovo jméno. „Nakonec se ukázalo, že šlo o lásku od raného mládí. Robert zde byl umístěn posádkou, prožil tu válku a vrátil se, aby se dívkou oženil a byli spolu velmi šťastní," řekl pan Tree. Nakonec spolu Robert a Shirley strávili celý život a měli tři děti.
Trevor Davies – jeden ze zakládajících členů společnosti vyhledává různé artefakty s pomocí detektoru kovů již 45 let. Od mládí se zajímal o sbírání mincí, ale nemohl si dovolit je kupovat. Tak mu jeho matka navrhla, aby si koupil detektor kovů a nějaké mince s ním našel. Pro Trevora se okamžitě stalo detektorové hledání celoživotním koníčkem. „Pokud něco najdete, váš zájem se rozšiřuje, začínáte hledat v knihách a na internetu, takže nehledáte jen samotný předmět, dozvíte se mnohé o historii," svěřil se pan Davies. Mezi jeho největší nálezy patří římská zlatá mince z roku 200 př. n. l., z oblasti Tenby's South Beach a portugalská zlatá mince, kterou vykopal na poli u Pembroke.

Phil Jenkins je bývalý policista a vládní šofér. Členem společnosti se stal před deseti lety, když odešel do důchodu. „Přijít sem, hledat a nemyslet na nic jiného, je absolutně skvělé," řekl. Také pan Jenkins má mnoho svých nálezů vystavených v muzeu Haverfordwest. Jako nejzajímavějšího kousku si cení identifikačního štítku z katastrofické události v Pembrokeshire z roku 1844 (dne 14. února toho roku zemřelo při hloubení jámy v blízkosti řeky Cleddau v důsledku protržení stěn a zaplavení 40 dělníků, včetně několika žen a nedospělých chlapců).

Pembrokeshire Prospectors se snaží zlepšit pověst detektoristů, protože někteří dělají tomuto koníčku špatné jméno. „Jdou na cizí pozemek bez povolení,neukazují majiteli půdy, co našli." řekl pan Tree. „Pokud najdete něco cenného, 50 % z té hodnoty patří majiteli půdy a 50 % detektoristovi. Nedávno jsem našel krásný groš Jindřicha VII., tak jsem zavolal farmáře a ten mi řekl, že by ho rád viděl. Nakonec ho nechtěl, ale o týden později mi sdělil, že jeho ženě se líbil. Samozřejmě jsem mu ho dal“.
Spolek si po celou dobu existence udržuje dobré vztahy s archeology, majiteli půdy a veřejností. Široko daleko mají velmi dobré jméno. Schází se každý první čtvrtek v měsíci v kriketovém klubu Haverfordwest.

U nás zatím není příliš spolků, ale ty, které již existují a jejichž členové spolupracují s odborníky, jsou skutečným přínosem. Nadšenců do lokální historie, patriotů a ve svých zájmových oborech skutečných odborníků je mezi detektoristy nemalé množství. Mnozí se již nyní zapojují do spolupráce s profesionály, další jsou často samotnými odborníky kontaktováni za účelem výpomoci. Cesta organizovaných spolků má i u nás smysl, přináší značné výhody a také vrhá lepší světlo na koníček, který je pro řadu z nás doslova životním.

Zdroje: bbc.com, facebook.com, youtube.com
Roman Němec



.

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Škoda že niečo podobné nemôže existovať u nás lebo my sme automaticky vykrádači, priekupníci a čo ja viem čo ešte. Mala by sa zmeniť legislatíva.

Stejně je super, že u nás nepotřebuje člověk vůbec nic a může se jít projít takřka kam se mu zachce. :-)

Super článek.No jsem rád zatím jak to jde u nás.Spolku jsme si za komárů užili až až.Tak snad nám to ještě vydrží solo.

...supr článek...díky Romane...no není spolek jako spolek jak píše Kim...spolek za komàrů měl vždy soudružskej podtext dnes doufàm že už to všechny přešlo...no chtělo by tohle téma oživit a znovu žít jako lidi a družit se ve smysluplných spolcích jak za první republiky a zahodit ty hnusný doby co nám komáří za těch 40 nacpali do palic...kovu zdar ENKI ;-)

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru