Záhadný římský hřbitov nalezen při stavbě dálnice

Při archeologickém průzkumu v místě výstavby nové dálnice u holandského Bemmelu byl za pomoci detektorů kovů objeven velký římský hřbitov s perfektně zachovalými kamennými urnami a bohatým hrobovým vybavením. Celkem 48 hrobů z 2. a 3. století představují nejen pro území Holandska unikátní nález národního významu. Celý objev navíc podtrhuje velká záhada: Na tomto místě by totiž římský hřbitov „neměl být“.

Objev hřbitova byl veřejnosti ohlášen ministerstvem vodohospodářství a správy infrastruktury (Rijkswaterstaat – RWS) 8. března. Výkopové práce byly provedeny již v únoru, ale proběhly v tajnosti, aby lokalita nelákala vykradače památek. První objevy přišly detektorem kovů; celých 10 dní po prvním nálezu přicházely další a další... Archeologům bylo od počátku jasné, že se jedná o výjimečný nález. Hřbitov se nacházel jen půl metru pod povrchem a přesto byl zcela neporušený, hroby neponičené, cenné artefakty ve výborném stavu.

Záhadné na tom je, že římská pohřebiště bývala obvykle mimo městské hradby, jenže v oblasti kolem Bemmelu není známo žádné římské město, neexistují pro ně žádné prameny, ani tomu nenasvědčují žádné minulé nálezy. Přitom by to mělo být město se značnou populací bohatých lidí. Archeologové až dosud nic takového v okolí nepředpokládali. Nález bohatého římského hřbitova doslova mění jejich pohled na římský vliv v Bemmelu.

Jedná se kremační pohřby, jak tomu bylo v oné době zvykem. Popel byl uložen do urny a ta vložena do tufové schránky. Jednotlivé hroby byly v samostatných „dlážděných“ komorách. Čtyři urny byly zcela neporušené. V Holandsku je to poprvé, kdy bylo nalezeno tolik kremačních uren na jediném místě.

Některé kamenné schránky jsou prakticky kompletní, obsahují značné množství cenností. Velikost pohřebiště, množství uren, rozmanitost, zachovalost a kvalita kompletních hrobů činí nález jedním z nejvýznamnějších v celém Holandsku. Odborníci soudí, že tento hřbitov byl určen výhradně pro elitu.

Mezi pohřebními dary byly luxusní věci jako např. dovozové malované keramické nádoby, talíře, poháry, skleněné lahve či zdobené bronzové džbány, pohárky a další nádobí. Mezi osobními věcmi zemřelých našli archeologové oděvní spony, jehlice, zrcadla, nůžky a dokonce i kompletní parfémovou lahvičku s původním obsahem.

Mezi neobvyklejšími předměty byly fragmenty čtyř držáků pergamenových rolí a kamenný náhrobek s vyobrazením ženy. Takovéto předměty jsou typické pro bohaté obyvatele římských měst jako Nijmegen (Ulpia Noviomagus Batavorum – město s římskou vojenskou posádkou, které získalo městská práva ji v roce 5 n. l. a je tak jedním ze dvou nejstarších měst v Holandsku) nebo vysoce postavené římské úředníky v Belgii, Německu nebo Francii. Zatím nejlepším vysvětlením je, že šlo o obyvatele římské villa urbana (venkovské sídlo s komfortem a luxusem městského života). Pokud se domněnka potvrdí, jedná se o nejsevernější villu v celé římské říši.

Každý hrob i jeho předměty byly pečlivě zaměřeny, jejich orientace a poloha zakreslena, větší artefakty převezeny ke zkoumání i s okolní zeminou. Archeologové takto postupně z oblasti vyjmuli všechny nálezy, aby v zemi nic nezůstalo, až se bude pokládat nový povrch dálnice. V současné době se převezené artefakty čistí a konzervují. Ve dnech 27. - 29. dubna bude v Bemmelu vystavena část hrobů jako součást městských oslav „římského týdne“. Od příštího roku budou nálezy vystaveny v muzeu Vet Valkhof v Nijmegenu.

Video

Zdroje: dutchnews.nl, volkskrant.nl, thehistoryblog.com, historiek.net

Roman Němec