Spoutaná kostra jako unikátní důkaz otroctví v římské Británii

Mezinárodně významný objev až 1 800 let starého hrobu mladého muže spoutaného okovy a řetězy je prvním svého druhu ve Velké Británii a jedním z mála nalezených v rámci Evropy. Otrok byl zajištěn masívními uzamčenými železnými okovy. Dle odborníků byl záměrně spoután a následně svržen do příkopu mimo hranice blízkého hřbitova.

Kosterní ostatky mladého otroka našli dělníci při výstavbě zimní zahrady v domě v Great Castertonu¨v roce 2015. Po přivolané policii na místo dorazili také archeologové z londýnského muzea. Výzkum v následujících letech, datování radiokarbonovou metodou a osteologická analýza definovaly stáří hrobu do období mezi roky 226 až 427. Otrok zemřel mlád – podle archeologa Chrise Chinnocka mu bylo mezi 26 a 35 lety a vedl fyzicky náročný život. Kostní výběžek na holenní kost mohl být způsoben pádem nebo úderem, případně důsledkem nadměrné fyzické aktivity. Zranění bylo plně vyléčeno a nesouvisí s úmrtím, jehož příčina zůstává neznámá. Lebka a krční obratle chyběly, zřejmě zničeny moderními polními pracemi.
 
„Bylo to zoufale ponuré,“ řekl Chris Chinnock, ale přesto důležité zjištění, protože právě to nás nutí klást otázky, jaké bychom si obvykle nepoložili. Nikdo nepochybuje, že během římské okupace v Británii otroctví existovalo, ale objev přímých archeologických důkazů – to už je jiná věc. Většina známého pochází z textů, mít ale příležitost studovat tělo člověka, který byl pravděpodobně otrokem, je opravdu důležité,“ dodal Michael Marshall z londýnského muzea.

Železná pouta a visací zámek byly silně zkorodované, ale rentgen ukázal, že jsou typu Sombernon, jaký byl nalezen v Galii a Británii. Dvě kruhová pouta jsou spojena příčkou na otočném železném kruhu. Tato pouta byla vyztužena dalšími železnými pásy a šroub je stále v uzamčené poloze. Tento typ pout umožnil jistý omezený pohyb nohou, což stačilo pro pomalé a krátké kroky. Pracovat na poli s takto omezenou pohyblivostí bylo přinejmenším náročné. Z literárních zdrojů víme, že takto bývali připoutáni např. horníci, kteří měli horní část těla volnou.

Hrob mladého otroka vědci označili za nejjasnější případ pohřbu zotročeného jedince ve Velké Británii: „Kdo jím byl, asi nikdy nezjistíme, ale lze učinit celou řadu informovaných odhadů. Mohl to být někdo, kdo si vysloužil nenávist jiných lidí," řekl Marshall. "Stejně tak se mohlo stát, že lidé, kteří ho pohřbili, byli prostě tyranští a zlí. Nemůžeme pochopit všechny tyto morální dimenze,“ vysvětloval Michale Marschall.

Tým se zabýval celou řadou teorií, včetně možnosti, že pouta mohla být nasazena až poté, kdy muž zemřel – snad aby byl ještě více ponížen, případně označen za zločince i v posmrtném životě. Těch několik koster s okovy nalezených v jiných zemích jsou zpravidla oběti přírodních katastrof. Nebyly pohřbeny. To však není případ Great Castertonu, říkají archeologové.

„Poloha zemřelého je neobvyklá,“ vysvětloval pan Chinnock s tím, že otrok ležel natočen mírně na pravý bok s levou částí těla a pažemi vzhůru do svahu. Jen 60 metrů od hotelu byl objeven římský hřbitov, což naznačuje vědomé rozhodnutí, že má být uložen mimo něj. Pravděpodobně byl prostě uvržen do příkopu a zasypán.

Podle Marshalla jde o „mimořádný“ důkaz špatného zacházení: „Pro žijícího byla pouta jak formou uvěznění, tak metodou trestu, zdrojem nepohodlí, bolesti a stigmatizace, které mohly zanechat jizvy i po jejich odstranění. Bylo pro nás těžké odmítnout myšlenku, že lidé, kteří se zbavili spoutaného muže, ho opravdu nenáviděli a chtěli to dát najevo – ať už dalším lidem nebo v jakémsi hlubším, duchovnějším smyslu.“

Nález představuje unikátní doklad otroctví v římské Británii. Výsledky studie byly zveřejněny tento týden v časopise Britannia.

Roman Němec
Zdroje: thehistoryblog.com, theguardian.com

Kostra otroka v jámě jen asi 60 m od římského hřbitova

Schéma hrobu

Římská posrmtná pouta

Rentgenový snímek pout