Za pomoci detektorů kovů byl v jutském Emmerlevu objeven velmi vzácný, 1 500 let starý zlatý merovejský prsten z dvadvacetikarátového zlata. Je odkazem na germánskou mytologii a špičkovou franskou řemeslnou kvalitu. Prsten naznačuje spojení s dosud neznámou knížecí rodinou v jihozápadním Jutsku.
Výzkumníci z Kielské University dokázali v první archeobotanické studii spálených zbytků jídla na povrchu keramických nádob prokázat, jak rozmanitá a chutná byla jídla připravovaná ve východním Holštýnsku před 5 000 lety...
Zhruba před 9 700 lety tábořili na západním pobřeží Skandinávie mezolitičtí lovci a sběrači. Ve skupině byla také mládež, která žvýkala pryskyřici. Před třiceti lety na stejném místě proběhl výzkum, který odhalil 1849 pazourkových artefaktů a 115 kusů pryskyřice. Nyní jejich analýza DNA přinesla fascinující a detailní informace o tom, co mládež onoho dne před 9700 lety jedla, v jakém stavu se nacházel jejich chrup a ústní mikrobiom, či odkud jejich předci pocházeli...
12. prosince byl v Halmstadu na západním pobřeží Švédska objeven významný středověký hrob. V něm se skrýval 130 cm dlouhý meč s ostatky muže o velmi neobvyklé výšce přes 190 cm. Samotná čepel meče je delší než metr a je ve výborném stavu.
Ve známém horském středisku Vestre Slidre byla za pomoci detektoru kovů objevena vzácná byzantská zlatá mince z 10. století v prvotřídní kvalitě. Je velmi zachovalá, takřka nedotčena oběhem. V norském kontextu je zcela unikátní, první svého druhu v této severské zemi objevená...
Máme tady dotaz ze švédského muzea Blekinge na jeden nález na LP. Jedná se pravděpodobně o brož/sponu. Podobná se našla při vykopávkách ve švédsku a oni se snaží najít další informace.
V Salo-Pertteli na jihozápadě Finska byl objeven meč z křižáckého období. Zbraň s příčným jílcem a třístrannou oválnou hlavicí byla datována mezi roky 1050 až 1150, ve Finsku patří ke vzácným objevům. Nález meče navíc přivedl archeology k dříve neznámému hřbitovu ze stejného období.
Když koncem září rodina Aasvikových hledala na jejich dvorku v norském Jomfrulandu za pomocí detektoru kovů ztracenou zlatou náušnici, objevila náhodně vikinské artefakty z 9. století. Jedná se o první doložený vikinský nález na ostrově, navíc zřejmě o jedinečný ženský pohřeb.
V norském Vingromu u Lillehammeru bylo objeveno pět zlatých, jako papír tenkých merovejských čtvercových destiček o velikosti nehtu. Zobrazují detailně zpracované postavy žen a mužů v elegantních šatech. Pocházejí z období mezi lety 550 až 793, jejich objev vede odborníky k novým poznatkům o účelu použití.
V moři u západního pobřeží Švédska bylo objeveno dělo ze 14. století. Podle mezinárodního výzkumného týmu vedeného námořním archeologem Staffanem von Arbinem z univerzity v Göteborgu je to pravděpodobně nejstarší lodní dělo v Evropě. Přináší vhled do raného období vývoje námořních zbraní a posouvá historii děl tohoto typu nejméně o jedno století vpřed.